Původně navržený plán obsahuje cíl pro zvýšení podílů obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě energie na 30 %. Česká republika by podle doporučení komise měla být ambicióznější a navýšit cíle NKEP v oblasti nových zdrojů bezemisní energie do roku 2030 z 30 % na 33 %. Ve hře je také scénář, který má zajistit růst na 32 % do konce dekády. Svaz moderní energetiky, Aliance pro bezemisní budoucnost a Solární asociace podporují strategii s vyšší závazkem zelené energie. NKEP s podílem 32 % by vedl k výstavbě 10,5 GW solárních a 1,4 GW větrných elektráren. Díky dostupným finančním mechanismům je proveditelné dokonce i navýšení o 15 GW solárních a 2 GW větrných elektráren během tohoto desetiletí.
“Více bezemisní energie z obnovitelných zdrojů přinese Česku nezávislost na dovozu fosilních paliv, levnou energii pro dekarbonizaci ekonomiky i výhodná řešení pro energetickou soběstačnost domácností. Výstavbu velkých solárních elektráren lze podpořit pomocí rozdílových smluv soutěžených v aukcích tak, aby měl stát jasnou kontrolu nad ročními přírůstky a současně spotřebitelé mohli těžit ze zvyšujícího se objemu levné zelené elektřiny. Je také třeba přijmout opatřeních, která zkrátí lhůty pro povolování nových solárních a větrných elektráren. Bez nich reálně hrozí, že Česko bude mít dražší energii než jeho sousedé,” uvádí k cílům Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„České firmy aktivně podporují investice do zelené energie a myšlenku dekarbonizace, ať už investice poskytují, nebo dekarbonizační strategie implementují. Poptávka po obnovitelných zdrojích roste a mnoho podniků plánuje přechod na čisté technologie, aby splnily své dekarbonizační cíle a zároveň posílily vlastní konkurenceschopnost. Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie je tedy klíčové i pro český byznys,” říká Jana Morávková, ředitelka Aliance pro bezemisní budoucnost.
“V sektoru fotovoltaiky je připravena celá řada projektů pro výstavbu pozemních solárních instalací, často v kombinaci s akumulací energie. Ty nám pomohou připravit se na dobu, kdy se budou zavírat uhelné elektrárny a Česko se stane dovozcem energie. Investoři do OZE jsou také připraveni za vhodných podmínek své finanční prostředky u nás investovat. Je
tedy jen na nás v Česku, zda budeme chtít odstranit bariéry pro růst obnovitelných zdrojů, jako jsou například zastaralé metodiky či nastavení ekonomicky konkurenceschopných podmínek,” říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. “V opačném případě hrozí, že Česko se stane energetickým skanzenem, který nebude mít kam své know-how v energetice exportovat”.
Konkrétní body na podporu vyššího cíle pro zelenou energii:
- posílení energetické bezpečnosti – obnovitelné zdroje jsou na území ČR a posilují tak bezpečnost dodávky oproti dodávkám zemního plynu a ropy; zároveň jsou široce distribuované po celém území, což omezuje jejich vojenskou zranitelnost, jakou můžeme vidět na Ukrajině;
- posílení soběstačnosti a odolnosti firem, obcí a domácností – rychlejší rozvoj OZE dává větší příležitosti pro výrobu elektřiny pro vlastní potřebu ve firmách, obecních budovách či jednotlivých domácnostech;
- využití domácích možností pro rozvoj OZE – cíle pro instalovaný výkon obnovitelných zdrojů do roku 2030 zdaleka nedosahují reálného potencálu větrných a solárních elektráren v Česku; dle dostupných studií je potenciál pro výrobu elektřiny ze slunce a větru vyšší než zadání scénáře WAM3 (výkon lze navýšit na cílových FVE 15,3 GW a VTE 2 GW do roku 2030 při využití dostupných finančních prostředků); distribuční společnosti dosud kladně vyřídily povolení k připojení pro více než 20 GW obnovitelných zdrojů, což dokládá mnohem větší možnosti, než jaké byly uplatněny v dosavadní verzi NKEP. To vše ukazuje, že scénář počítající s růstem OZE na 32 % je reálně splnitelný;
- konkurenceschopná cena elektřiny – OZE v uvedeném rozsahu povedou ke snížení velkoobchodní ceny elektřiny; Česká republika se může vyhnout situaci, kdy tuzemské ceny elektřiny mohou být bez aktivních opatření o 25-35 EUR/MWh vyšší než např. v sousedním Německu;
- zachování atraktivity České republiky na jednotném evropském/globálním trhu – s nástupem taxonomie a ESG pravidel se dostupnost energie z obnovitelných zdrojů stává nutnou podmínkou pro zachování českých firem v rámci dodavatelských řetězců, usilujeme o zachování konkurenceschopnosti českého průmyslu a zamezení odchodu firem do sousedních zemí, které jim nabízí dostatek zelené a levné energie ze solárních a větrných parků;
- ochota bankovních a pojišťovacích institucí poskytovat své produkty tuzemským firmám;
- přínosy evropských prostředků pro české hospodářství – akcentujeme chybějící opatření na aktivaci soukromých zdrojů financování, tak jak s nimi počítá agenda udržitelných financí EU zejména směřování udržitelných investic, úvěrů a dluhopisů do financování dekarbonizačních opatření dle NKEP. Nárůst investic do obnovitelných zdrojů pro roky 2023 – 2030 odpovídá růstu HDP ČR o 4,7 %; Pro města, obce či celé mikroregiony představuje rozvoj obnovitelných zdrojů na jejich území příležitost finanční participace na velkých solárních a větrných projektech s hlavním investorem, což může přinést ekonomické benefity obecním či městským rozpočtům, a tedy i konkrétním občanům.
