Už osm měsíců Evropa intenzivně řeší, jak se zbavit energetické závislosti na dodávkách energetických surovin z Ruska. Nahradit je nutné především zemní plyn. Spolu s tím pak země hledají cestu, jak ochránit obyvatele a firmy před strmě rostoucími cenami energií.
“Z hlediska fyzických dodávek a zásob to není špatné. Státy dokázaly rychle zareagovat a jsou v tuto chvíli dostatečně zásobeny a zajištěny. Ještě ale není ukončena práce na dalších zdrojích. Musíme především dostatečně propojit plynovodní síť, abychom využili potenciál neruských zdrojů,” říká Martin Jirušek, odborník na energetickou politiku z Katedry mezinárodních vztahů z Masarykovy univerzity.
Nutnou podmínkou energetické soběstačnosti je kromě zajištění dodávek z neruských zdrojů také tlak na úspory. Evropské vlády je požadují po průmyslu i obyvatelích.
“Bez ruského plynu se už obejdeme. Je to jen otázka nějaké skromnosti a lidé skutečně spoří. Teď jsme dávali dohromady data za září a úspory lidí jsou značné,” říká Jan Palaščák, podnikatel v energetice, zakladatel skupiny Amper a v další odpovědi dodává: “Věřím, že ke změně spotřebitelského chování dojde už trvale a falešné dilema mezi energetickou bezpečností a klimatickou politikou zmizí. Protože šetřit za energie je energeticky bezpečné, pomáhá to klimatu a je to ekonomické. A může to být i cesta, jak udržet průmysl v Evropě.”
Jak Evropa i Česko pokročili v řešení energetické nezávislosti na Rusku? Jak do budoucna změnit trh s energiemi? A jak přistoupit ke strategii RePower EU?
Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Jan Palaščák, podnikatel v energetice, zakladatel skupiny Amper a Martin Jirušek, odborník na energetickou politiku z katedry mezinárodních vztahů z Masarykovy univerzity s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
