K dosažení ambicióznějších cílů přispěje každý členský stát. Směrnice počítá hlavně s úsporami emisí v dopravě, průmyslu a dálkového vytápění a chlazení budov. Každá zmíněná oblast bude muset splnit své dílčí cíle za účelem rychlejší integrace obnovitelných zdrojů v těch sektorech, kde jejich zavádění bylo dosud pomalejší
Novelu RED III v polovině září schválil Evropský parlament. Členské státy mají nyní 18 měsíců na to, aby novelu implementovaly do vlastní legislativy. Jedním z důležitých bodů směrnice je zavedení takzvaných akceleračních (neboli go-to) zón, ve kterých bude možné výrazně rychleji budovat nové čisté zdroje energie. Členské státy tyto zóny vyberou samy, přičemž budování čistých zdrojů bude nově považováno za „převažující veřejný zájem“.
„Odstranění byrokratických překážek pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie umožní zrychlit schvalování solárních a větrných elektráren. V Česku dnes trvá získat povolení pro výstavbu větrné elektrárny i 10 let. Nová pravidla zkrátí lhůty na rok v akceleračních zónách a dva roky mimo ně. Nařízení RED III dává silný impuls k rychlejší náhradě uhelných zdrojů a podpoří přístup spotřebitelů k levné zelené energii,“ komentuje rozhodnutí Rady EU Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Směrnice se dále zaměřuje na snížení emisí skleníkových plynů v dopravě, přičemž členské státy si budou moci zvolit redukci emisí v tomto sektoru o 14,5 % do roku 2030 nebo závazným podílem nejméně 29 % energie z obnovitelných zdrojů v rámci konečné spotřeby energie v dopravě do stejného roku. Novela zavádí také kombinovaný dílčí cíl využívání 5,5 % pokročilých biopaliv (zpravidla získaných z nepotravinářských surovin) a obnovitelných paliv nebiologického původu (obvykle zelený vodík a syntetická paliva na bázi vodíku). V roce 2030 bude navíc podíl obnovitelných paliv nebiologického původu (tedy zelený vodík a související paliva) pokrývat nejméně 1 % spotřebované energie v sektoru dopravy.
Průmysl bude muset zvyšovat využívání energie z čistých zdrojů o 1,6 % a podle směrnice bude 42 % vodíku používaného v průmyslu v roce 2030 pocházet z obnovitelných paliv nebiologického původu. Do roku 2035 vzroste tento podíl na 60 %. Pro budovy pak směrnice stanoví orientační cíl využívat alespoň 49 % energie z obnovitelných zdrojů. Cíle se budou postupně zvyšovat, do roku 2026 o 0,8 % ročně a mezi lety 2026 a 2030 o 1,1 % ročně. Jednotná minimální průměrná míra pro celou unii je zároveň doplněna dodatečnými orientačními mírami, které jsou vypočítané pro jednotlivé státy.
„Využití zelených plynů, jmenovitě zeleného vodíku a biometanu, bude pro snižování uhlíkové stopy v dopravě a průmyslu zásadní. Oba plyny se dají vyrobit zcela bezemisně a mohou pomoci snížit produkci skleníkových plynů v oborech, které není možné zcela elektrifikovat, například v chemickém průmyslu. Biometan zároveň hraje kritickou roli v rámci plánu REPower EU při snižování závislosti na fosilních palivech importovaných z Ruska. Lze jej vtláčet přímo do plynovodné distribuční sítě a tím pádem za pomoci domácích kapacit snížit nutnost nakupovat fosilní zemní plyn ze zahraničí,” dodává Martin Sedlák.
Směrnice také zavádí přísnější pravidla pro využívání biomasy k výrobě energie, aby se snížilo riziko, že výroba z těchto zdrojů bude neudržitelná. Členské státy mají podle novely zajistit uplatňování zásady kaskádového využívání bioenergie.
Ilustrační foto: Pixabay
