„Prostor je obrovský. Řada lidí si říká, je tady zima, proč využívat tepelné čerpadlo? Ale právě naopak, nejvíce tepelných čerpadel se prodává v severských zemích. U nás se ročně prodává 30, letos možná 45 nebo 50 tisíc tepelných čerpadel. V rámci toho, co se prodává v severských zemích a v rámci trendů si myslím, že brzy se u nás bude prodávat stovky tisíc tepelných čerpadel,“ říká v podcastu Pod proudem Petr Horký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Domácnosti k pořízení tepelného čerpadla motivují relativně levné náklady na vytápění. Zejména v dobách vysokých cen plynu tepelné čerpadlo vychází levněji než třeba topení plynovým kotlem.
Tato technologie ale umožňuje relativně efektivně vyrábět jak teplo, tak i chlad, proto je vhodná pro využití v řadě průmyslových odvětvích, zejména v potravinářství. Navíc se dá snadno kombinovat s fotovoltaikou, díky které může tepelné čerpadlo v létě poskytovat levnou klimatizaci. V zimě se pak nabízí kombinace s větrnými elektrárnami nebo kogeneračními jednotkami.
„Podle výhledu World Energy Outlook od Mezinárodní agentury pro energii bude v roce 2045 minimálně 50 procent poptávky po teple řešeno tepelným čerpadlem,“ říká Tomáš Caha, zakladatel konzultační společnosti Exergie.CZ. Český průmysl si už této technologie začíná pomalu všímat, ale je ve velkém skluzu.
„Například v teplárenství je v České republice jedna jediná instalace, a to v Děčíně z roku 2002. V průmyslu, zejména v potravinářství se už začínají objevovat. Ale myslím, že problém je v relativně nízké informovanosti, jakým způsobem energii využít,“ dodává Caha a dodává, že druhou brzdou rozvoje byly doposud nízké náklady na energie.
Pro koho a za jakých podmínek jsou tepelná čerpadla vhodná? A na co si dát při nákupu pozor? Dozvíte se v dalším díle podcastu Pod proudem.
