V úvodu fóra připomněl potenciál úspor energie v budovách Jiří Hlavenka, nový radní pro inovace v Jihomoravském kraji. “Jen Jihomoravský kraj vlastní více než tři tisíce budov, jako jsou školy nebo sociální zařízení. Veřejné budovy po celém Česku skýtají potenciál pro stovky megawattů výkonu či úspor z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární elektrárny nebo tepelná čerpadla. Tento potenciál je třeba využít a právě kraje by měly jít příkladem,” uvedl Jiří Hlavenka, jihomoravský radní pro vědu, výzkum, inovace a IT.
Myšlenku, aby se veřejná sféra stala příkladem pro ostatní, podpořil také David Martínek, manažer pro vnější vztahy ČEZ ESCO. Cena energie podle něj do budoucna pravděpodobně poroste, takže se úsilí vložené do projektů energetických úspor mnohonásobně v budoucnu vrátí. Další přínos inovací v moderní energetice vidí David Martínek v posilování soběstačnosti: “Situace během pandemie COVID-19 ukázala, jak je nezávislost důležitá. Je klíčové, aby základní infrastruktura, například nemocnice, měla zajištěné zdroje energie, které posílí jejich bezpečnost,” uvedl David Martínek.
Mezi nástroje, které mohou vést k využití potenciálu úspor ve stávajících budovách patří metoda EPC – energetické úspory se zárukou. “V současné době realizujeme jeden z největších projektů úspor se zárukou a to v budovách pražského ČVUT. Díky renovaci domů ušetří univerzita 26 procent stávajících nákladů za energii a vodu,” doplnil příklady renovací budov David Martínek.
Podle Martina Sedláka, programového ředitele Svazu moderní energetiky, jsou nedílnou součástí moderních budov také lokální obnovitelné zdroje. “Mezi inovativní projekty, které spojují technologie efektivních, úsporných budov s minimálními provozními náklady na energii z obnovitelných zdrojů patří například kancelářské komplexy ČSOB v Praze Radlicích nebo kanceláře Nadace Partnerství v centru Brna. Využívají například nízkopotenciální energii země nebo v případě brněnského projektu také elektřinu a teplo vyráběné pomocí slunce,” představil projekty moderních kancelářských budov Martin Sedlák.
Český výzkum solárních článků a baterií
V navazujícím bloku vystoupili dva přední čeští výzkumní pracovníci. Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který je součástí evropského týmu zkoumajícího inovativní řešení solárních panelů. Druhým mluvčím byl Tomáš Kazda, odborný asistent na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, který se zabývá vývojem lithium-sírových baterií.
“Elektřina získaná z fotovoltaiky je dnes nejlevnější ze všech zdrojů elektrické energie. Z pohledu energetické návratnosti si solární panely stojí řádově lépe než například jaderná energetika. Mezinárodní energetická agentura předpovídá, že fotovoltaika dál významně poroste a v roce 2050 bude pokrývat zhruba 25 procent globální spotřeby energie,” uvedl na úvod své přednášky Martin Ledinský.
“Myslíme si, že díky podstatným inovacím můžeme vrátit továrny na solární panely do Evropy. Podařilo se nám dosáhnout 25,4procentní účinnosti křemíkových solárních článků. Přiblížili jsme se tak současnému světovému rekordu (26,7 %), ovšem průmyslově využitelnou technologií” představil úspěchy výzkumného evrovského projektu H2020 NextBase Martin Ledinský. “Součástí řešení bylo i vyvinutí nástroje, kterým lze ověřit kvalitu kontaktů. Pomocí luminiscence umíme měřit kontakty nanesená na zadní stranu článku za pouhé desítky sekund,” doplnil Martin Ledinský k technologickému řešení, které by mohlo vrátit výrobu fotovoltaických modulů zpět do Evropy.
Nedílnou součástí transformace energetiky jsou pak baterie. Vývojem lithiových akumulátorů, které mohou snížit závislost na vzácných kovech se věnuje Tomáš Kazda z VUT v Brně.
„Lithium iontové akumulátory se v posledních letech rozšířily do celé řady aplikací od mobilních telefonů přes elektromobily po těžkou techniku nebo lodí. Jejich nasazení umožňuje vývoj, například gravimetrická hustota energie baterií se zvýšila od začátku 90. let minulého století trojnásobně a naopak cena klesla třicetinásobně. Někteří výrobci baterií uvádí, že se jim podařilo dostat cenu na 100 dolarů na kWh,“ představil Tomáš Kazda dynamický vývoj v oblasti akumulace energie. „V Evropě je aktuálně ohlášena řada projektů nových gigatováren na baterie, které by měly v budoucnu dohromady dosáhnout celkové produkční kapacity nad 400 gigawatthodin ročně. Na VUT se pak také věnujeme vývoji baterií s katodou ze síry. Právě lithium sírové baterie mohou vést k dosažení energetické hustoty baterií až 600 watthodin na kilogram. Takové baterie by zvýšily dojezd elektromobilů bez nutnosti dobíjení a byly by využitelné také v lodní nebo letecké dopravě,“ doplnil k vlastnímu výzkumu Tomáš Kazda.
Nové směry: bezemisní města, vodík i digitální řešení
Třetí blok pak patřil pohledu na směry, které přijdou v nastupujícím desetiletí. Na úvod online setkání připomněl náměstek ministra průmyslu René Neděla, že je Česká republika za určitých podmínek schopna přispět k plnění emisního cíle, který navrhuje Evropská komise zvýšit na 55 %. Za vstupy, se kterými se bude muset Česko vyrovnat, považuje například emise, které vyvolá kůrovcová kalamita. Nad to zmínil, že ČR připravuje novou legislativu, která má umožnit vstup nových prvků na trh. “Energetický zákon byl přijat před 20 lety a je vidět, že současným trendům již úplně nevyhovuje. Je třeba přijít s novým koncepčním řešením, které na jednu stranu usnadní větší zastoupení obnovitelných zdrojů a na druhou stranu zajistí bezpečnost a spolehlivost sítě. Hledáme řešení, jak smart technologie implementovat tak, aby nenastal blackout,” uvedl René Neděla.
Jaroslav Lahoda, generální ředitel Siemens Energy, pak představil pilotní projekty bezemisního města, které realizují spolu s dalšími partnery v Německu. Koncept je založený na výrobě energie z obnovitelných zdrojů (solárních a větrných elektráren), jejichž přebytky budou použity na výrobu zeleného vodíku, popřípadě uloženy do baterií. Součástí systému je kombinovaná hybridní elektrárna s možností spalování zemního plynu a vodíku a systémy na skladování tepla a vodíku. „První projekt s tímto konceptem realizujeme ve spolupráci s německým městem Herzogenrath a dalšími partnery. Toto město s 46 tisíci obyvateli v uhelném regionu má za cíl být k roku 2030 emisně neutrální. Výhodou je, že město má zkušenosti s energetikou, již dnes provozuje solární elektrárnu a má svou teplárnu. V první fázi se do roku 2024 podíl obnovitelných zdrojů rozšíří o novou fotovoltaikou, větrné turbíny, elektrolyzér s úložištěm vodíku a hybridní elektrárnu. V dalších fázích pak budeme rozšiřovat podíl obnovitelných zdrojů a akumulace všech energií“ uvedl k rozběhu pilotního projektu v Německu Jaroslav Lahoda.
Právě téma vodíku otevřel David Řeháček z GREEN REMEDY. Vodík je podle něj technologie budoucnosti s obrovským potenciálem, který dává prostor výzkumníkům i startupům. “Vodík je ideální pro dlouhodobé ukládání přebytků energie. Nekonkurujete tak chemickým bateriím, ale je jejich ideálním doplněním,” domnívá se David Řeháček. Současně očekává, že prostor pro rozvoj vodíku otevře připravovaná vodíková strategie, která by měla být publikována příští rok.
Projekt CO2IN, který chce urychlit vytlačení fosilních zdrojů pomocí nákupu emisních povolenek z trhu a vytvořit rovné podmínky mezi všemi emitenty CO2, představil Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper. Jeho unikátní virtuální měna nazvaná právě CO2IN má globální ambice. Cílem je umožnit firmám i jednotlivcům účinně přispívat k ochraně ovzduší a omezování klimatické změny. „Chceme pomoci ochraně klimatu aplikací, která se stane součástí každodenního života i byznysu. CO2IN v tomto ohledu propojuje oba světy, když umožňuje také jednotlivcům efektivně bojovat proti klimatické změně. Podnikům i municipalitám pomůže v kombinaci s úsporami energií či instalací bezuhlíkových zdrojů snížit svoji bilanci CO2 na čistou nulu,“ uvedl Jan Palaščák.
Sérii online debat pod značkou Ekoinovačního fóra pořádá Svaz moderní energetiky, BIC Brno a Inovační centrum Olomouckého kraje. Generálním partnerem je agentura CzechInvest. Záštitu Ekoinovačnímu fóru udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Olomoucký kraj, Technologická agentura ČR, Technologické centrum AV ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace.
Záznam k dispozici Jak mohou z rozvoje moderní energetiky těžit regiony – video (ceskenoviny.cz)
Záznam první části debaty, které se zúčastnili náměstkyně ministra průmyslu Silvana Jirotková, náměstek ministryně pro místní rozvoj David Koppitz, generální ředitel CzechInvest Patrik Reichl, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.Kamil Čermák či generální ředitel Kofola, a.s. Jannis Samaras a dalších. Záznam debaty si můžete připomenout na: Ekoinovační fórum na téma, jak může Česko využít inovace pro nastartování své ekonomiky. on Livestream.
Prezentace panelistů (pozn.. obrázky z prezentací nekopírovat a dále volně nepoužívat):
