Agrivoltaika představuje chytré dvojí využití půdy jak pro zemědělství, tak pro energetiku. Český zákon ale v současné době dvojí využití půdy nezná a tento koncept tak neumožňuje rozběhnout. „Bez změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který je v gesci MŽP, zůstane potenciál agrivoltaiky nevyužit. Zrušení odvodů je určitě krok správným směrem. Otázkou zůstává, jestli má smysl agrivoltaiku limitovat jen na trvalé kultury a jestli toto omezení vložit přímo do zákona. Širokou podporu má třeba i agrivoltaika na ochranných pásech. Zemědělcům umožní zachovat původní profesi a současně pomocí nových technologií významně snížit náklady na energie,“ uvedl k iniciativě koordinátor Klubu Agrivoltaiky Martin Abel.
Přestože je agrivoltaika speciálně navržena tak, aby umožnila souběh zemědělských činností s instalací solárních panelů na stejném pozemku současně, platí pro ni nyní totožná pravidla jako pro pozemní solární parky. Nelze ji tedy stavět v nezastavěném území, na plochách označených v územním plánu jako zemědělské a na půdě patřící do zemědělského půdního fondu. „Fakt, že stát zatím nepřipravil jasná pravidla, která by umožnila realizaci agrivoltaiky, limituje využití prostředků z Modernizačního fondu. Ten přitom s podporou takových projektů počítá od samotného začátku,“ doplňuje Martin Abel.
Agrivoltaika se v posledních letech dynamicky rozvíjí v řadě evropských států. Vhodné podmínky pro instalaci solárních panelů při zachování zemědělské produkce má Nizozemsko, Německo nebo Francie. Typicky v těchto státech vznikají projekty, ve kterých se spojují solární instalace o výkonu jednotek megawatt s pěstováním jablek, hrušek, malin, rybízu, vinné révy nebo zeleniny. Německý výzkumný ústav Fraunhofer ISE odhaduje potenciál agrivoltaiky v Německu na
1 700 gigawattů. Německu k dosažení klimatické neutrality postačí takto využít pouhá 4 % zemědělské půdy.
