Informovanost o Green Dealu je v Česku minimální, debatu komplikují dezinformátoři

Informovanost o Green Dealu je v Česku minimální, debatu komplikují dezinformátoři

8. 2. 2023

Evropské státy se na přijetí Green Dealu, neboli Zelené dohody, domluvily v roce 2019. Debatu o smyslu a podobě cesty k bezuhlíkové a energeticky soběstačné ekonomice ale utnula pandemie koronaviru, a od té doby veřejné mínění formují hlavně populisté a dezinformátoři.

Součástí problému je i fakt, že informovanost o změně klimatu a zelené transformaci je v Česku na velice nízké úrovni. Výzkumný institut STEM zkoumal postoje Čechů ke klimatu a zelené transformaci zkoumal loni v rozsáhlém šetření. Data ukazují, že většina obyvatel Česka nezpochybňuje probíhající klimatickou změnu, ale Češi se zároveň neshodnou na vhodném řešení nastalé situace. Výzkumníci kromě postojů zkoumali i úroveň konkrétních znalostí české populace.

„Poměrně dobře si vedeme v těch základních otázkách, jako jestli má globální oteplování vliv na výšku hladiny oceánů. Ale čím více jsme se dostávali ke komplexnějším otázkám, třeba jestli se Evropa zavázala do roku 2050 být klimaticky neutrální, což je doslova obsah Green Dealu, ukazovalo se, že lidé často neví,“ objasňuje v novém díle podcastu Pod proudem výsledky průzkumu Martin Philipp ze STEMu. Komunikační pole je ale podle něj stále hodně otevřené.

„Lidé často odpovídali „nevím“, protože znalost je skutečně nízká. Na druhou stranu se to nedá považovat za chybu, protože klimatická problematika je složitá,“ dodává Philipp.

Zapomeňte na Green Deal i Zelenou transformaci

Z nízké informovanosti pramení i velká nervozita z procesu zelené transformace, tedy ukončení závislosti Česka na spalování fosilních paliv a jejich nahrazení čistými zdroji energie.

„Problém není ve slově zelená, ale ve slově transformace,“ říká Helena Truchlá ze STEMu. Řada aktérů, kteří se snaží téma komunikovat, podle Truchlé apelují na nutnost rychlé reakce. Češi nutnost bojovat s klimatickou změnou ale chápou, problém je spíš v nejistotě, kterou transformace vyvolává. Lidé ví, že půjde o velkou změnu, ale nemalá část společnosti považuje Zelenou dohodu za uspěchanou a vnucenou shora.

„Panuje velká obava, že provedení těch změn, to znamená dekarbonizace energetiky, dopravy, těžkého průmyslu, povede ke zchudnutí velké části obyvatel, že to udělá Česko méně konkurenceschopným. To jsou reálně prožívané obavy velké části společnosti,“ dodává Truchlá.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

Z komunikačního hlediska to představuje velkou výzvu, protože pojmy Green Deal a Zelená dohoda jsou vnímány velmi negativně. „Rovnou bych úplně zapomněla na oba tyto termíny, to je moje doporučení pro všechny, kdo chtějí v této oblasti cokoliv komunikovat,“ říká.

Pomůžou klimatičtí redaktoři?

Veřejnému mínění ohledně Green Dealu navíc nepomáhá ani to, že se dohoda stala tématem několika minulých předvolebních kampaní, kdy se politici předháněli v tom, kdo Green Deal odsoudí a zavrhne. Ohledně dohody koluje také řada dezinformací.

V komunikační rovině by mohlo podle odborníků pomoct zaměřit se spíš na jednotlivé politiky Zelené dohody, než na celý plán jako takový. Pro novináře a odborníky na veřejnou komunikaci klimatické změny bude nutné také udělat krok zpět a vrátit se k vysvětlování toho, co je to klimatická změna a co pozitivního může Česku přinést dekarbonizace. Pozitivním také je, že problém už začínají chápat i média a některé redakce dokonce mají své klimatické redaktory.

Více v podcastu Pod proudem: Spotify / Podcast Google / Podcast Apple