Předkladatelé totiž nezohlednili, že rekultivovaná území těžby spadají pod zemědělský půdní fond. Z podpory mají být také vyloučeny i nekvalitní plochy s travnatým porostem, které se nehodí pro zemědělskou produkci. „Vyloučení podpory projektů fotovoltaických elektráren na zemědělském půdním fondu, bez ohledu na kvalitu půdy a charakter porostu, považujeme za systémově chybné. Na rozdíl od jiných staveb nevede výstavba fotovoltaické elektrárny ke znehodnocení půdy v lokalitě,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. „Nejde o to, že by měly solární elektrárny růst na orné půdě. Tam patří jen v případě, že současně neomezí zemědělskou produkci (tzv. agrivoltaika),” upřesňuje Martin Sedlák.
Svaz moderní energetiky spolu se Solární asociací současně upozorňují, že vyloučení podpory pro nové solární parky, který by stály na půdách vedených v zemědělském půdním fondu, vylučuje také projekty uvažované na bývalých těžebních plochách nebo skládkách. „Jde přitom o plochy, které nebude výhodné využívat v rámci zemědělských či lesnických aktivit. Absolutní vyloučení zástavby na půdách, které jsou formálně vedené jako zemědělský půdní fond, považujeme za přežitek. Zejména u půd nižší bonity nepředstavují FVE ohrožení zemědělské půdy a to proto, že při jejich výstavbě se neprovádí plošná skrývka ornice,” vysvětluje Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.
Zástupci Svazu moderní energetiky a solárního průmyslu proto doporučují úpravu programového rámce Modernizačního fondu, která by umožnila stavbu a provoz fotovoltaických elektráren také na plochách trvale travního porostu o bonitách III., IV a V. Umístění fotovoltaických modulů na těchto plochách nezmění jejich charakter užívání. Nadále půjde o travní porosty. Lze je v kombinaci s fotovoltaikou využívat například jako pastevní pozemek nebo květnatou louku pro včely a motýly.
Vhodný mix řešení pro dostupnou zelenou energii
Fakt, že by měly být z podpory vyloučeny právě velké solární parky budované na bývalých brownfieldech či plochách s travním porostem, pak zablokuje to ekonomicky nejvýhodnější řešení pro spotřebitele. Tato řešení jsou násobně levnější než střešní instalace díky úspoře z rozsahu. To však neznamená, že bychom se měli spoléhat pouze na velké solární instalace. Podle Svazu moderní energetiky musí být využita obě řešení současně.
Studie od společnosti Deloitte kalkuluje, že by šlo do roku 2030 vybudovat až 7 tisíc nových megawattů solárních elektráren. Na základě ekonomické výhodnosti doporučují rozdělit výkon na 6 tisíc megawatt pro solární parky a 1 tisíc megawatt pro střešní instalace. „Solární parky jsou to nejlepší řešení, pokud chceme levně a pro spotřebitele výhodně naplnit dekarbonizační cíle,“ uvádí Martin Sedlák.
Plody pod ochranou solárních panelů
Zástupci moderní energetiky naopak vítají, že se návrh Modernizačního fond zavádí podporu tzv. agrivoltaiky, tedy solárních panelů umístěných nad nebo mezi zemědělskými plochami s plodinami. Jde o směr fotovoltaiky, který se již několik let rozvíjí v Německu, Francii, Japonsku nebo Číně.
Přesto i zde existují bariéry, pro které se prostředky vůbec využít nemohou. „Problémem je zejména zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který kombinované využití zemědělské půdy vůbec nezná a jakoukoliv stavbu podmiňuje vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Ministerstvo životního prostředí sice změnu legislativy nevylučuje, zatím ale žádný návrh na stole není a hrozí, že žádný takto podporovaný zdroj elektřiny ani nevznikne,” upozorňuje na zákonnou bariéru Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.
Prostředky velké energetice i novým zájemcům
Oborové asociace ze sektoru moderní energetiky také upozorňují, že je třeba vyjasnit, kdo bude mít na podporu nárok. Legislativa sice stanovuje přednostní přístup k prostředkům v rámci Modernizačního fondu právě subjektům pod EU ETS (tedy energetickým firmám), ovšem nikoliv výhradní. Není také jasné, zda pravidlo na potřebu licence nevyřadilo zcela nové subjekty, které by teprve do oboru moderní energetiky chtěly vstoupit, včetně energetických komunit.
Svaz moderní energetiky proto doporučuje stanovit, že příjemcem podpory nemusí být jen stávající držitel licence pro podnikání v energetických odvětvích, ale každý subjekt, který se po dokončení projektu podpořeného z fondu držitelem licence stane. Za vhodné považuje také zpřesnění podmínky realizace přednostního práva EU ETS subjektů: doplnit základní parametry alokace, ideálně v procentech z celkového objemu prostředků programu. V opačném případě hrozí rozpor s pravidly veřejné podpory EU.
