Obrovské plochy střech na halách a průmyslových objektech již díky fotovoltaice nemusejí ležet ladem. Firmy tyto dříve takřka nevyužitelné součásti podniků stále častěji osazují solárními panely, které jim pomáhají snižovat náklady za energie, zvyšovat konkurenceschopnost a přeměnit dosavadní čisté konzumenty energie v její producenty.
Tato klíčová změna ekonomického paradigmatu se ještě umocní s nástupem komunitní energetiky, ve které mohou průmyslové objekty hrát klíčovou roli v poskytování prostoru pro budování komunitních elektráren.
„Pokud se podaří Lex OZE 2 napsat správně, mohl by znamenat revoluci v energetice. Na tomto zákoně mohou vydělat všechny vrstvy obyvatel. Pokud v nějaké obci bude silnější hráč, třeba zemědělské družstvo nebo továrna s dostatečně velkou střechou, tak při vybudování fotovoltaické elektrárny a generování přebytků může podnik tyto přebytky odprodávat zaměstnancům energii za zvýhodněnou cenu nebo z toho udělat přímo benefit. Může to odprodávat zákazníkům nebo třeba bance, která instalaci zafinancovala,“ vysvětluje spolumajitel společnosti Solar Design Václav Vejrosta.
Důležité je ale právě to, zda se zákon „podaří napsat správně“. Lex OZE 2 je už dlouho projednáván a zatím není úplně jasné, s jakou podobou komunitní energetiky v Česku stát nakonec přijde.
„V připravované decentralizaci výroby energie představují střechy hal a průmyslových objektů ideální plochy pro instalaci solárních panelů. Fotovoltaická elektrárna pro firmu představuje od jara do podzimu zisk,“ dodává spolumajitel a výkonný ředitel Solar Design Tomáš Minařík a dodává, že smysl pro firmy má i kombinace fotovoltaiky s bateriovým úložištěm.
Akumulace totiž firmě pomáhá vykrývat špičky ve výrobě energie i v její spotřebě. Přebytky energie vyrobené přes den si firmy díky bateriovým úložištím mohou nechat třeba pro noční směnu, a tím zvýšit efektivitu investice do vlastní výrobny energie.
Vedle ekonomické stránky ale firmy, pokud mají zájem o instalaci vlastní fotovoltaické elektrárny, musejí zohlednit i technické možnosti svých budov. Zejména starší střechy mohou mít například nedostatečnou statiku. Výhodné tak je pořízení fotovoltaiky spojit i třeba s rekonstrukcí firemní střechy. „Problém mohou být i externí překážky, jako třeba nedostatečná kapacita distribuční sítě na straně distributora. I s tím je potřeba počítat,“ dodává Václav Vejrosta.
„Vyvíjejí se ale nové technologie, které umožňují solární panely instalovat na všechny tipy hal,“ uvedl Tomáš Minařík a upozorňuje třeba na novinku v podobě ohebných fotovoltaických panelů. Ty jsou podstatně lehčí a tvárnější než běžné panely, ale zároveň se už účinností blíží běžně dostupným řešením. Takové panely se například dají umístit i na fasády nebo jako stínění plodin v rámci agrivoltaiky.
Návratnost firemních fotovoltaik je dnes díky dotační podpoře zhruba sedm let.
Na co si dát při pořízení firemní fotovoltaiky pozor? Kdy a pro koho se vyplatí? A jak souvisí fotovoltaika s ochranou přírody? Dozvíte se v podcastu Pod proudem.
