„Dle mé patnáctileté zkušenosti ve fotovoltaickém byznysu solární panel při standardní a odborné montáži nehoří. Je složen výhradně z prvků, které jsou v podstatě nehořlavé až na jednu výjimku. Tu u standardních fotovoltaických panelů tvoří zadní takzvaná EVA fólie o tloušťce zhruba 0,45 milimetrů,“ vysvětluje Miroslav Calda, majitel a výkonný ředitel společnosti Atlantis Management a pokračuje: „Za ty roky zkušeností z výstavby a z pětileté zkušenosti servisu, kdy jsem zajišťoval kompletní servis pro jednu naši velkou nadnárodní společnost, jsem z těch statisíců nebo i milionů instalovaných panelů viděl požár jen tří kusů panelů, které byly lokálně propáleny kvůli neuklizeným ptačím exkrementům nebo jiným překážkám na fotovoltaickém panelu. Neviděl jsem a nezažil jsem případ, že by fotovoltaický panel vzplál a hořel, protože hliník, křemík či sklo nehoří.“
Pokud už k nějakému požáru solární instalace dojde, je podle Caldy zpravidla způsobený poruchou v rozvaděči, ve špatně udělané či utažené kabeláži nebo při porušení izolace, kvůli kterému vznikne elektrický oblouk.
„Jak často vám doma hoří rozvaděč? Asi tak bezpečná je fotovoltaika z hlediska požáru. Pokud se udělá a navrhne správně, není důvod, aby k něčemu docházelo. Samozřejmě je dobré udělat jednou za rok nebo za tři roky revizi a samozřejmě i pravidelný servis, který může odhalit dilatace nebo pohyb kabeláže,“ dodává Calda, který je zároveň stavební inženýr a problematice rizika vzniku požáru na fotovoltaických instalacích se věnuje dlouhodobě.
Před několika lety Calda dokonce ještě v pozici ředitele pro servisní činnosti ve skupině Photon Energy ve spolupráci s odborníky z UCEEB ČVUT nebo Solární asociace vypracoval brožuru zaměřenou na návrh, výstavbu a údržbu fotovoltaik v Česku. Na publikaci dnes odkazuje dokonce i přímo Hasičský záchranný sbor České republikyy (ve formátu PDF).
Navzdory rostoucímu zájmu o fotovoltaiku ale stále neexistují závazné normy, které by firmy musely při instalaci dodržovat. Vyhláška se nyní připravuje a do té doby podle Caldy nezbývá, než se držet běžných zásad protipožární bezpečnosti.
„Máme na požární bezpečnost vlastní experty, kteří jsou schopní vypracovat takzvané požární bezpečnostní řešení stavby. Zásadní prevencí, aby instalace byla bezpečná, stejně jako u klimatizací nebo dalších technologických prvků na střechách, je používat kvalitní certifikované firmy, které to umí namontovat. A ruku v ruce s tím je potřeba mít kvalitního projektanta, který je schopný zařízení navrhnout,“ říká Calda.
Jeho společnost se zaměřuje na výstavbu velkých firemních fotovoltaik a bateriových úložišť. Při připravě projektu navrhuje dvojnásobná i trojnásobná bezpečnostní opatření včetně výpočtů bezpečnostních vzdáleností od světlíků, vývodů nebo oken. Ke střešním instalacím Atlantis Management přidává i protipožární žebříky se suchovody.
„Zároveň instalujeme bezpečnostní a výkonové optimizéry, které zajistí, že v případě jakékoliv poruchy a výpadku elektřiny v areálu se elektrárna vypne na 99,9 procent a i během slunného dne vyrábí pouze bezpečné DC napětí do 20 až 30 voltů. Fotovoltaická elektrárna bez bezpečnostních a výkonových optimizérů, na střechách i v případě, že objekt odpojíte od elektrické energie, je pod napětím 1 000 až 1 500 voltů stejnosměrného napětí. To je kritická záležitost pro hasiče, protože neumí hasit takové napětí a samozřejmě je to životu nebezpečné pro člověka,“ dodává.
O požární bezpečnosti bude Miroslav Calda hovořit i na konferenci Solární energie a akumulace 2023, kterou 30. května pořádá Solární asociace.
Na jaká další bezpečnostní rizika je dobré dát si pozor při pořízení firemní fotovoltaiky? Budou se v budoucnu střešní solární elektrárny kombinovat s malými větrnými turbínami? A v čem by se Česko mělo posunout v oblasti legislativy obnovitelných zdrojů energie? Zjistíte v podcastu Pod proudem.
