Šéfka Evropské komise, Ursula von der Leyen, dnes před evropskými poslanci přednesla svůj vůbec první projev o stavu unie (“State of the Union”). Na něm nejdůležitější bylo představení nového cíle pro snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030. Nově to má být alespoň 55 % vzhledem k roku 1990, což je výrazně strmější pokles než dosavadních 40 %. Aktualizace evropských klimatických závazků vychází ze strategie Zelená dohoda pro Evropu, kdy se všechny členské státy mimo Polska koncem roku 2019 shodly na potřebě dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050.
“Cíl 55 % je pro některé příliš mnoho, pro jiné příliš málo. Avšak je to cíl dosažitelný. Zatímco emise skleníkových plynů po roce 2005 klesaly, naše ekonomika rostla. Dopadové analýzy ukazují, že naše hospodářství to zvládne,” řekla předsedkyně Komise ve svém dnešním projevu před zastupiteli evropských voličů. Komise podle jejích slov zohlednila hlasy firem od těch nejmenších po ty největší, včetně více než 150 vrcholných manažerů společností, jako jsou IKEA, Google nebo Unilever.
Posun emisního cíle z 40 % na alespoň 55 % nezbytně zvýší i současné evropské cíle pro obnovitelné zdroje: aktuální cíl 32 % do 2030 bude navýšen na 40 %. V oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by pak podíl zelené energie tvořil 65 %. K obdobnému zvýšení dojde také v oblasti energetické účinnosti, kde nyní platí cíl energetické účinnosti 32,5 % do 2030. To si bude vyžadovat investice, které podle předsedkyně Komise přinesou miliony nových pracovních míst, což zajistí o polovinu menší znečištění ovzduší a sníží závislost Evropy na dovozu energií.
“Nové klimatické modely ukazují, že ani uhlíková neutralita v roce 2050 nemusí vést ke splnění závazku EU v Pařížské dohodě (2015), a to v případě, že by Evropa odložila úsporu emisí až na období 2030-2050,” upozorňuje Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost. Problém se podobá “zplošťování křivek”, které se mnohým vybaví v souvislosti s předcházením nákaze během pandemie koronaviru. “Kdybychom adekvátně reagovali alespoň v roce 2010,” napsala OSN v letošní Zprávě o emisní mezeře, “snížení emisí skleníkových plynů potřebné ke zpomalení zahřívání planety na hranici 1,5 °C by nemuselo přesáhnout průměrných 3,3 % ročně. Nicméně, protože se tak nestalo, čelíme nyní tempu 7,6 % ročně.” Zdroj: https://wedocs.unep.org/bitstream/handle/20.500.11822/30798/EGR19ESEN.pdf?sequence=13
Evropská komise spatřuje v dekarbonizaci obrovskou investici do budoucnosti Evropanů a nebojí se k tomu uvolnit prostředky. “Evropská unie je se svou kombinací nového sedmiletého rozpočtu ve výši
1 800 miliard euro a plánem na zotavení po pandemii koronaviru v ideální pozici k tomu udělat z evropského průmyslu a byznysu světové pionýry na cestě k zelenější a propojenější ekonomice,” stojí v průvodním dokumentu vydaném Evropskou komisí.
K 750 miliardám potřebným k přechodu na udržitelnou ekonomiku mají podle von der Leyenové z 30 % přispět tzv. zelené dluhopisy. Ty fungují obdobně jako klasické dluhopisy, jejich vydavatel (třeba stát nebo velká obchodní společnost) je ale mohou využít jen k financování klimaticky prospěšných projektů. Komise už dříve rozhodla, že 37 % z nového evropského rozpočtu půjde čistě na opatření související s ochranou klimatu.
“Česko může přispět k evropské ochraně klimatu, pokud naše vláda přestane ignorovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Již dnes nabízí výstavba solárních a větrných elektráren ekonomicky nejefektivnější náhradu fosilních paliv. Pro rozvoj zelené energetiky můžeme navíc smysluplně využít stovky miliard, které získá Česko z Evropy v rámci programů na oživení ekonomiky zasažené koronavirem nebo na podporu realizace Zelené dohody pro Evropu,” upřesňuje české souvislosti dnešního rozhodnutí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. “Investice do nových obnovitelných zdrojů pomohou české ekonomice a vytvoří nová pracovní místa například v regionech, ve kterých dojde postupně k útlumu těžby uhlí. Další řešení z oblasti moderní energetiky pak podpoří nástup inovací do české ekonomiky. Jde zejména o akumulaci energie nebo elektromobilitu,” dodává Martin Sedlák.
S návrhem Evropské komise ještě budou muset souhlasit členské státy a Evropský parlament, který o tom bude hlasovat v říjnu. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu už minulý týden podpořil dokonce ještě vyšší ambice (60% snížení). Do evropské legislativy by se nový cíl promítl až v půlce příštího roku. Drtivá většina členských států se kloní k podpoře 55% emisního cíle.
Vyšší cíle, to je i víc peněz pro transformaci české energetiky
Česko počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na 22 % do roku 2030 jako příspěvkem našeho řešení pro snižování emisí v Evropě. Jde přitom o jeden z nejnižších závazků mezi členskými státy EU. Český energetický plán přitom sází zejména na rozvoj obnovitelných zdrojů v teplárenství a dopravě. Nevyužitý potenciál nabízí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Právě zde je největší potenciál k navýšení našeho závazku podle očekávané aktualizace celoevropského cíle.
Pomoct mají peníze z evropských fondů: jen z Modernizačního fondu to má být 12 miliard korun ročně, 91 miliard korun je připravených ve Fondu spravedlivé transformace. Další desítky miliard korun na podporu zelených investic získá Česko v rámci evropské podpory na oživení ekonomiky. Pokud bychom během tohoto desetiletí zvýšili podíl obnovitelných zdrojů zejména investicemi do výroben elektrické energie – tedy solárních a větrných elektráren – přinese to růst HDP ve výši 7 % a vznik více než 30 tisíc pracovních míst.
Ekonomický potenciál obnovitelných zdrojů může vést k výstavbě více než 5 000 MW solárních elektráren na střechách budov (obytných i průmyslových) či na průmyslově znečištěných lokalitách (bývalé skládky, plochy po těžbě, další typy brownfieldů). Dvě třetiny ekonomických investic do fotovoltaiky zůstávají v ČR v podobě projekčních stavebních prací, výroby konstrukcí nebo vývoje akumulačních systémů. Lze uvažovat také o výstavbě více než 1000 MW větrných turbín. Výhodou větrné energetiky jsou domácí producenti tubusů a gondol pro větrné elektrárny, ale i převodovek a hřídelí. Ideálním opatřením na podporu nové výstavby nových obnovitelných zdrojů je vhodně nakombinovaný mix investičních podpor a technologicky neutrálních aukcí.
Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost zvýšení evropských cílů vítají. Na pozitivní vliv obnovitelných zdrojů energie nejen na klima, ale i na člověka a jeho ekonomiku dlouhodobě upozorňují. O nesčetných benefitech obnovitelných zdrojů energie konečně psal i předseda vlády Andrej Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím: “Počítá se se zastřešením parkovacích míst solárními panely, které vyrobí elektřinu a ještě v létě chrání vozy před sluncem. Fotovoltaické panely na každé střeše už jsou běžné, sluneční energii ale dovedou zachycovat i střešní krytiny a speciální fólie na oknech. (…) Větší solární elektrárny by se zase daly úspěšně stavět v bývalých průmyslových a těžebních lokalitách, pro které zatím nemáme jiné využití,” napsal premiér.
