Česká republika by podle doporučení komise měla být ambicióznější a navýšit cíle NEKP v oblasti nových zdrojů bezemisní energie do roku 2030 z 30 % na 33 %. To odpovídá odhadům Svazu moderní energetiky, který dlouhodobě upozorňuje na potenciál vybudovat do konce desetiletí díky dostupným prostředkům především z emisních povolenek kolem 17 gigawattů nových obnovitelných zdrojů energie (zejména fotovoltaiky a větrných elektráren).
„Česko má v následujících letech jedinečnou příležitost využít k rozvoji obnovitelných zdrojů energie prostředky, které získá za prodej emisních povolenek. Kapacity podpůrných programů jako oblíbená Nová zelená úsporám či Modernizační fond umožňují vybudování 15 gigawattů nových solárních a 2 gigawatty větrných elektráren. Pokud máme zachovat naši ekonomiku konkurenceschopnou, musíme udělat vše proto, abychom dokázali tento potenciál naplnit a využít všechny dostupné evropské prostředky, které po roce 2030 už nemusejí být k dispozici,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Výstavba nových obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky (zveřejněné v polovině letošního roku) vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně. Naopak nedostatek bezemisní elektřiny v ČR by mohl stovky tisíc míst v průmyslu v budoucnu ohrozit.
Komise současně upozorňuje, že je třeba lépe definovat opatření, která urychlí výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Jde zejména o využití aukcí nových kapacit, ve kterých soutěží zájemci o provozní podporu a získávají ji ti s nejvýhodnější nabídkou pro spotřebitele. Vedle aukcí lze také využít dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které pomohou zajistit podnikům předvídatelné ceny energie po dobu 10 až 15 let i potřebné snížení emisí.
Dále komise upozorňuje, že cíl NEKP v 18,7% poklesu emisí do roku 2030 v porovnání s rokem 2005 není v kontextu evropských cílů dostatečný. Česko by mělo směřovat k poklesu o 26 %. Komise upozorňuje i na výrazné nedostatky v českém přístupu k akumulaci energie. Byť stát avizuje podporu zavádění akumulace, NEKP podle hodnocení nestanovuje žádný konkrétní a specializovaný měřitelný cíl, ke kterému by se Česko chtělo do konce desetiletí v oblasti skladování energie dostat. Kritika komise zmiňuje absenci společné definice skladování energie.
Mezi další nedostatky aktualizovaného NEKPu patří i nejasné podmínky pro zavedení inteligentního měření a plán neřeší ani nutnost posílení přeshraniční energetické infrastruktury.
„Naopak pozitivně komise hodnotí české cíle v oblasti úspor energií. Česko má podle NEKP v roce 2030 spotřebovávat 2,02 Mtoe (megatun ropného ekvivalentu) energie, což odpovídá evropskému cíli. Dokazuje to, že nastavená strategie v zapojení domácností do úspor prostřednictvím úspěšných dotačních programů Nová zelená úsporám do budoucna povede ke zvýšení české energetické efektivity, posílení energetické bezpečnosti i snížení vlivu cen fosilních paliv na peněženky českých spotřebitelů. Efektivnější průmyslová výroba podpoří konkurenceschopnost české ekonomiky – díky využití prostředků na snížení spotřeby energie budou moci podniky vyrábět s nižší emisní stopou,“ dodává Martin Sedlák.
