Energeticky úsporné projekty ušetřily za 25 let 4,1 mld. korun a uspořily 820 000 tun CO2

První projekt řešený metodou EPC, která umožňuje modernizaci vytápění, vzduchotechniky, osvětlení a dalších technologií hradit z budoucích, smluvně zaručených úspor energie, vznikl v jilemnické nemocnici. „Nemocnice neměla peníze a věděli jsme, že musíme během několik měsíců zajistit vytápění celého areálu a zásobování teplou vodu. EPC bylo jasnou volbou,“ vzpomíná na začátky Jiří Kalenský, ředitel Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici.

Podobných projektů je dnes více než 250.  Typickým zadavatelem je město či kraj, který modernizuje školy, kulturní a sportovní objekty, nemocnice a další objekty, jenž spravují.  Jen v posledních letech se pro snížení provozních nákladů ve svých objektech formou EPC rozhodly Klatovy, Praha, Kolín, Jilemnice, Litoměřice a další desítky měst a obcí.  Není to však řešení jen pro velká města „Metoda EPC se nám vždy líbila, ale říkali jsme si, že to u nás nebude fungovat. Nakonec ukázalo se, že když do projektu EPC zapojíme všechny budovy v majetku města a přidáme veřejné osvětlení, můžeme šetřit 1 milion korun ročně,“ říká Mgr. Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek, která má 2.400 obyvatel.

V poslední době však vznikají i velké EPC projekty. „Kongresové centrum Praha pro nás bylo a je mimořádnou výzvou. Co do výše investice, a hlavně technologické složitosti se jedná o největší projekt svého druhu u nás,“ říká Václav Taubr, ředitel ENESA a. s. z ČEZ ESCO, a dodává: „Realizace projektu probíhala za plného provozu a komplex opatření přinese za 10 let úsporu ve výši 213 mil. Kč, což představuje snížení spotřeby elektrické energie, plynu a vody o 30 %. Jen každoroční úspora vody představuje tři naplněné olympijské bazény. Díky EPC projektu tento kolos snížil emise CO₂ o 726 tun ročně.“

Co se týče krajů, nejdále jsou v Pardubickém, kde ročně šetří více než 48 mil. korun. Do projektu EPC je tam zapojeno přes 50 organizací, které kraj zřizuje, jako například školy, domovy sociální péče a nemocnice. „Výhoda projektu EPC spočívá v tom, že kraj jako zadavatel není nucen investovat ani korunu ze svého rozpočtu. Investice je zaplacena ze smluvně daných a prokázaných úspor, za které nese odpovědnost poskytovatel energetických služeb,“ vysvětluje Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje.

Nejčastějším energeticky úsporným opatřením je již mnoho let modernizace a doplnění systémů měření a regulace, které umožňují on-line kontrolu nad provozem energetických zařízení, jako jsou zdroje tepla a chladu, vzduchotechnika a kogenerační jednotky. Často bývá součástí také instalace IRC systému (Individual Room Control), který umožnuje nastavení rozdílných teplot v jednotlivých místnostech. Z těchto údajů pak vychází doporučení energetického managementu na další úspory. Nedílnou součástí je výměna osvětlení na LED svítidla, která může přinést úsporu až 60 % nákladů.  Překvapivých úspor lze dosáhnout i instalací WC stop splachovačů a perlátorů.  U větších projektů se vyplatí kogenerační jednotka nebo fotovoltaika.  „Během čtvrtstoletí došlo v oblasti technologií k výrazné proměně. Na začátku bylo především potřeba vyměnit „hardware“, dnes je to více o sofistikovaných modelech sběru dat, jejich vyhodnocení a využití při řízení provozu energetických systémů v objektu,“ vysvětluje Ivo Slavotínek, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb. 

Od 90. let se změnil i postoj státu. Metoda EPC byla v roce 2012 uváděna v evropské směrnici jako doporučený prostředek ke snižování spotřeby energie v objektech, v roce 2015 byly energetické služby definovány zákonem o hospodaření energií a od roku 2017 OPŽP účinně zvýhodňuje projekty využívající EPC 5 % dotace navíc. Nyní se za podpory MPO rodí metodika modelu Performance Design&Build, který aplikuje principy EPC při výstavbě nových budov, kde dodavatel neodpovídá pouze za návrh a výstavbu budovy, ale i za její provozní efektivnost.

U příležitosti 25 let metody EPC v ČR udělila Asociace poskytovatelů energetických služeb tři tituly Výjimečný EPC projekt. Získalo jej Město Písek za spojení EPC a Smart City, Nemocnice Jihlava za příkladný projekt ve zdravotnictví a Siemens elektromotory Mohelnice za projekt s úsporou více než 50 % původních nákladů, navíc v průmyslu, kde si metoda EPC svoji cestu stále hledá.  Oba posledně jmenované projekty mají na svém kontě i titul Nejlepší evropský energeticky úsporný projekt roku.  Předáno bylo i ocenění EPC projekt roku 2019, který si odnesla Nemocnice Břeclav, za výši dosažené úspory energie v prvním roce fungování projektu. Díky této zkušenosti se vedení Jihomoravského kraje rozhodlo využít EPC i v dalších objektech. 

Oceněny byly i osobnosti: Dana Kolářová za osobní nasazení, s nímž realizuje třetí EPC projekt zahrnující 18 budov, které budou díky modernizaci šetřit energie a zvyšovat kvalitu vnitřního prostředí pro pacienty v PN Kosmonosy, a také Miroslav Růžička, který se významně přičinil ke vzniku EPC v Národním divadle. Tento první projekt nastartoval energeticky úsporné projekty v dalších objektech patřících do „skupiny“ ND (Stavovské divadlo, Státní opera, Anenský areál, Ateliéry a dílny ND), ale inspiroval i další projekty: Rudolfinum, Akademie výtvarných umění nebo Kongresové centrum Praha.  Cenu Osobnost EPC si odnesl i Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu. Díky jeho předchozím zkušenostem a znalostem z oboru se nyní daří využívat tuto metodu jako jeden z nástrojů naplňování cílů ČR v oblasti snižování energetické náročnosti. Ocenění obdržel i Michal Votřel, který se zasloužil o mimořádně široké uplatnění EPC v Pardubickém kraji.

EPC v číslech:

Termín zahájení prvního EPC projektu v ČR: 15. 11. 1994

Počet projektů za 25 let: více než 250

Počet objektů: 1100

Průměrná délka projektu: 8 let

Největší projekt: Kongresové centrum, investice 150 mil. korun

Investice do EPC projektů: 3,6 mld. korun

Úspory energie, které tyto projekty přinesly: 4,1 mld. korun

Ekologický přínos: 820 000 tun CO₂ = emise jedné větší uhelné elektrárny = roční spotřeba 230 000 domácností