Stále více firem musí řešit snižování emisí ve svých provozech. Podnikatelé postupně začínají řešit ESG reporty, a co nejnižší uhlíková stopa výrobků a služeb začíná být stále důležitější i v rámci mezinárodních dodavatelských řetězců. Roste proto zájem o snižování energetické náročnosti výroby, instalaci fotovoltaik na pokrytí části vlastní spotřeby dekarbonizaci provozu kanceláří.
Velkým tématem bude v nejbližších letech také snižování emisí v teplárenství, které postupně přechází od uhlí k plynu, ideálně za využití kogeneračních jednotek. Zemní plyn je sice také fosilní palivo, ale má oproti uhlí poloviční emise a plynofikace otevírá dveře také využívání biometanu či zeleného vodíku.
„Například v USA je tahounem dekarbonizace právě zemní plyn, který v kombinaci s masivním rozvojem fotovoltaiky, větrných elektráren a kogenerace nahradil velké uhelné elektrárny. Podobný princip lze využít i v Česku. V nejbližších letech můžeme realizovat kogenerační jednotky, zejména ty menší. A dále větrné a sluneční elektrárny, které se výborně sezónně doplňují, soláry vyrábějí v létě, větrné elektrárny v zimě, a kogenerace jim dodává potřebnou flexibilitu,“ vysvětluje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a poradce ministra životního prostředí.
S „ozeleňováním“ podnikání jdou ale ruku v ruce nemalé investice, na které podniky nemají vždy po ruce dostatek prostředků. Dodavatelé nízkoemisních řešení na to zareagovali novým produktem nazývaným „dekarbonizace jako služba“.
„Zájem mají zejména zákazníci, kteří již pochopili, že v rámci udržitelnosti, uplatnění se na trhu a zvýšení konkurenceschopnosti musí dekarbonizovat. Jsou to průmyslové podniky, sladovny, kulturní střediska, nemocnice nebo třeba penziony. Průmysl zajímá dekarbonizace hlavně z pohledu financování, protože banky již neposkytují úvěry firmám, které neřeší ESG a uhlíkovou stopu,“ vysvětluje Martin Václavek, ředitel ČEZ Energo.
A jak dekarbonizace jako služba funguje? Dodavatel spočítá spotřebu energie zákazníka a navrhne řešení, jak její co největší část snížit či pokrýt z nízkoemisních zdrojů. V případě ČEZ Energo jde zejména o instalace kogeneračních jednotek, které pokryjí jak spotřebu elektřiny, tak i tepla. Do projektu je možné ale zapojit i firemní fotovoltaiku a dekarbonizaci výroby energie by měla předcházet také promyšlená renovace, která sníží celkovou spotřebu zákazníka.
„Velkou výhodou pro zákazníky je, že nemusí do přestavby kotelny investovat. My celou akci provedeme, zafinancujeme, poskytujeme servis a po celou dobu trvání projektu, což je nejčastěji 15 let, zajišťujeme dodávku tepla a zákazník platí jen spotřebu tepla, nic víc,“ dodává Martin Václavek.
Není ale sázka na zemní plyn v dnešní nejisté době riziková? A co vše může dekarbonizace jako služba u zákazníků vyřešit? Dozvíte se v novém díle podcastu Pod proudem. Dostupný je také v podcastových platformách Spotify / Apple Podcasts.
Úvodní foto: archiv Obnovitelně.cz
