Díky systematické podpoře narostl v Polsku od roku 2015 výkon fotovoltaiky o 1 600 %, země je aktuálně pátým největším solárním trhem v Evropě a očekává se, že bude nadále posilovat. Česko tak přichází o projekty, které mohou průběžně modernizovat domácí energetiku, přispívat ke vzniku nových pracovních míst a výhledově snižovat cenu elektřiny spotřebitelům.
Zeměpisné podmínky pro solární energetiku jsou v Česku i Polsku de facto totožné.
Tržní podpora velkých projektů
„Polsko se loni stalo pátým největším solárním trhem v Evropě a letos dál posiluje. Paradoxně se tak může česká vláda učit správnému nastavení rozvoje obnovitelných zdrojů v uhelném Polsku. Tamní vláda totiž úspěšně využívá aukční systém podpory pro velké projekty, ale také promyšlené nastavení pomoci pro energetické komunity nebo domácnosti, které mají zájem o umístění solární elektrárny na střechu svého domu. Právě kombinace velkých i malých projektů vede k úspěšnému rozvoji fotovoltaiky za výhodných podmínek pro spotřebitele,” upozorňuje na motivační nastavení podpory solární energetiky v Polsku Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Aukce, ve kterých soutěží zájemci o výstavbu nových solárních projektů o podporu, ukazují, že jde o nejvýhodnější systém pro zajištění levné energie z obnovitelných zdrojů. V loňské aukci fotovoltaických elektráren s výkonem do 1 MW byly vítězné projekty v cenovém rozmezí 60-74 EUR/MWh. Velké fotovoltaické elektrárny nad 1 MW pak nabídly maximální cenu 53 EUR/MWh.
„I přes jasné přínosy pro trh s elektřinou, které můžeme pozorovat v sousedním Polsku, se česká vláda dlouhodobě brání otevřít aukce také pro solární elektrárny. V novele zákona, která se bude na podzim projednávat v Poslanecké sněmovně, jsou z aukcí explicitně vyloučeny fotovoltaické elektrárny. Pokud by však mohly soutěžit všechny druhy obnovitelných zdrojů energie, výsledná cena elektřiny by byla co nejvýhodnější pro spotřebitele. Úspěch tržní formy podpory dlouhodobě potvrzují zkušenosti z Německa, kde aukce pro fotovoltaiku běží již od roku 2015, nebo právě Polska, kde fungují od roku 2016,” uvádí Veronika Šilhová, výkonná ředitelka Solární asociace. Polsko aukce zavedlo jako vůbec první stát Visegrádské čtyřky.
Poláci se navíc mohou těšit ze štědré evropské finanční pomoci. Evropská investiční banka nedávno podpořila 66 MW fotovoltaiky v severním Polsku půjčkou ve výši 18 milionů eur (478 milionů Kč). Obdobná podpora je připravena pro zájemce z Česka.
Podpora místní energetiky
Vedle podpory solárních parků využívá Polsko také nástroje pro rozvoj mikroinstalací – umístění fotovoltaických elektráren na střechy budov. Polská vláda například loni vytvořila program „Mój Prąd“. Na jeho základě je možné v Polsku uplatňovat na mikroinstalace (do 150 kW) sníženou sazbu daně ve výši 8 %. Připravuje se i podpora energetických komunit. Právě solární projekty pod 1 MW tvoří až 80 % nových instalací v Polsku.
„Polská vláda se navíc silně zaměřuje na rozvoj klastrových iniciativ navržených jako technologicky neutrální nástroj určený k použití v místních komunitách. Slibuje si od něj posílení energetické nezávislosti a spolupráce v regionech. Přínosem tohoto typu obnovitelných zdrojů energie je skutečnost, že přispívá k rozvoji konkrétních regionů a místních ekonomik,” uvádí k dalšímu aspektu rozvoje polské fotovoltaiky Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.
Šance, jak snížit podíl uhlí
Od roku 2015 narostl v Polsku výkon fotovoltaiky o 1 600 % a očekává se, že bude nadále posilovat. Experti z polského Institutu pro obnovitelné zdroje předpokládají, že Polsko naplní svůj cíl dosáhnout výkonu 7 800 MW ve fotovoltaice z Národního energeticko-klimatického plánu již v roce 2025, tedy o pět let dříve. Součástí budování nových solárních elektráren je také zapojení státní energetické společnosti Polska Grupa Energetyczna, která plánuje mimo jiné do roku 2030 vybudovat solární elektrárny s celkovým výkonem 2 500 MW. Solární energetika je tak nejrychleji se rozvíjejícím zdrojem energie v Polsku, který může spolu s rozvojem větrné energetiky pomoci snížit vysoký podíl uhlí. Do roku 2030 by mělo Polsko vyrábět minimálně 30 % elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Pro srovnání: oficiální plány české vlády počítají, že se do roku 2030 zvýší instalovaný výkon solárních elektráren zhruba na 4 000 MW. Přitom může Česko navýšit do konce tohoto desetiletí fotovoltaiku až na 9 000 MW. „Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie se pozitivně odrazí na zaměstnanosti a růstu HDP. Rozvoj všech typů obnovitelných zdrojů pro výrobu čisté elektřiny by vytvořil až 33 tisíc pracovních míst a přispěl ke zvýšení HDP až o 7 %,” uvádí s odkazem na loni publikovanou studii Deloitte zpracovanou pro Svaz moderní energetiky Martin Sedlák.
Nové fotovoltaické elektrárny by mohly v Česku vyrůstat na střechách budov či průmyslově znečištěných lokalitách (bývalé skládky, plochy po těžbě a další typy brownfieldů). Výrazný potenciál má i dosud přehlížená fotovoltaika na vodních plochách nebo ve spojení se zemědělským hospodařením (tzv. agrivoltaika). „Dvě třetiny ekonomických investic do fotovoltaiky zůstávají v Česku v podobě projekčních stavebních prací, výroby konstrukcí nebo vývoje akumulačních systémů. V době, kdy českou ekonomiku sužují následky pandemie koronaviru, představují nové solární zdroje vítanou podporu místního průmyslu,” dodává Veronika Šilhová.
