Česko musí do roku 2030 zvýšit 500 až 700krát svou produkci biometanu. Konference ukáže cesty, jak na to

Česko musí do roku 2030 zvýšit 500 až 700krát svou produkci biometanu. Konference ukáže cesty, jak na to

3. 10. 2023

Domácí biometan má do roku 2030 potenciál nahradit až 20 % dodávek importovaného fosilního zemního plynu. Vedle zeleného vodíku, vyráběného energií z obnovitelných zdrojů, jde o druhý zelený plyn, který bude kriticky důležitý pro českou dekarbonizaci a vyšší energetickou soběstačnost. Jedná se o nízkouhlíkové palivo, které lze z bioplynu vyrábět takřka kdekoliv a s jeho produkcí může pomoci každý z nás například důsledným tříděním bioodpadu.

Česko dnes vyrábí kolem 1,2 milionu metrů krychlových biometanu, podle vládního cíle by ale jeho produkce měla do roku 2030 stoupnout na 500 milionů metrů krychlových. A podle nedávno schválené evropské směrnice RED by Česko mělo do konce desetiletí vyrábět dokonce kolem 700 milionů metrů krychlových biometanu ročně.

Dosažení těchto ambiciózních cílů bude vyžadovat výrazné investice do nových bioplynových stanic. Těch je v Česku nyní kolem 550, ale pouze čtyři z nich dokážou z bioplynu vyrobit biometan. Další tři stanice schopné produkovat domácí nízkoemisní biometan mají vzniknout do konce roku, ale pro dosažení produkčních cílů bude podobných stanic potřeba mnohonásobně více.

„Zelený vodík a biometan budou v dekarbonizaci české ekonomiky a zvýšení naší energetické bezpečnosti hrát naprosto zásadní roli. Biometan pomůže výrazně snížit naši závislost na ruském zemním plynu i importech LNG ze zahraničí. Zelený vodík pak nabízí příležitost k dlouhodobé akumulaci velice levné energie z obnovitelných zdrojů a je klíčový i pro dekarbonizaci průmyslu,“ vysvětluje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Stát v polovině srpna vypsat první vlnu dotací na podporu budování nových bioplynových stanic. Ve výzvě je alokována 1 miliarda korun. Pro dosažení stanovených cílů to ale stačit nebude. Podle vedoucího biometanové sekce sdružení CZ Biom Martina Schwarze musí stát podpořit produkci biometanu i v rámci Národního klimatického a energetického plánu.

„Letos se může rozhodnout o tom, jestli se Česká republika do roku 2030 stane zemí, která investorům nabídne podmínky pro „ESG compliance“ investice, nebo bude riskovat odklon investic a postih za neplnění závazných cílů,“ upozorňuje Schwarz.

Aktuálnímu vývoji legislativy, technologií a produkčních kapacit se bude věnovat konference Nová energie Česka: zelený vodík a biometan, kterou pořádá 4. října v Litomyšli Svaz moderní energetiky ve spolupráci s Obnovitelně.cz a sdružením CZ Biom. Záštitu nad akcí převzala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která se konference i osobně zúčastní.

„Očekávám, že tato konference přinese důležitou diskusi o významu zeleného vodíku a biometanu pro energetickou bezpečnost České republiky. Chci se dozvědět více o jejich potenciálu, podpoře a inovativních technologiích, které mohou přispět k naší energetické nezávislosti,“ uvedla Markéta Pekarová Adamová.

„Událost je unikátní tím, že se během jednoho diskusního dne potkají představitelé vládní koalice a ministerstev, expertních organizací i předních firem z oboru, které se věnují výrobě či distribuci zeleného vodíku nebo biometanu. Je to příležitost k efektivní výměně informací mezi soukromým i státním sektorem a nastartování investiční vlny do produkce a distribuce zelených plynů v Česku,“ dodává Martin Sedlák.

Konference otevře i téma rozvoje domácí výroby a spotřeby zeleného vodíku. V Česku vznikají projekty, které se zaměřují na produkci vodíku pomocí elektrolyzérů poháněných čistou energií z obnovitelných zdrojů. Postupně se rozvíjí i vodíková infrastruktura včetně čerpacích stanic. A bezemisní vodík představuje i důležitý prvek dlouhodobé akumulace energie či snižování emisí v průmyslu.

Generálním partnerem události je Solar Global, hlavními partnery Decci, EFG a GasNet. Na akci vystoupí také předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Michal Kučera, zástupci ministerstva zemědělství a ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, sdružení CZ BIOM nebo společností ČEZ ESCO, Tedom, JRD Group či pražské čistírny odpadních vod.

Úvodní foto: Pixabay