Biometanová stanice v Rapotíně je v provozu od roku 2019 a vyrábí zhruba 1,2 milionu metrů krychlových tohoto plynu ročně. Biometan vzniká vyčištěním bioplynu od nežádoucích příměsí a je chemicky v podstatě stejný jako fosilní zemní plyn. Lze jej proto tankovat do aut na CNG nebo vtláčet do distribuční plynovodné sítě a může tak pomoci snížit závislost Česka na dovozu plynu ze zahraničí. Od uvedení Rapotína do provozu ale k dalšímu navyšování domácích kapacit produkce biometanu v podstatě nedošlo.
Společnost EFG, provozovatel stanice v Rapotíně a zároveň jeden z hlavních partnerů konference Nová energie Česka: zelený vodík a biometan, která se uskutečnila 4. října v Litomyšli, má však plán, jak výrobu biometanu zvýšit.
„V současnosti probíhá rekonstrukce naší druhé bioplynové stanice ve Vyškově u Brna, kde navyšujeme kapacitu zpracování odpadu na 30 tisíc tun odpadu ročně, stejně jako to máme v Rapotíně. A i zde bude v rámci rekonstrukce probíhat instalace jednotky na výrobu biometanu. Předpokládáme, že zahájení provozu by mělo nastat v březnu nebo dubnu příštího roku,“ říká výkonný ředitel EFG Tomáš Voltr. Společnost navíc má rozjednané další akvizice bioplynových stanic v Česku nebo rozjednaný projekt výstavby biometanové stanice na Slovensku.
Česko může teoreticky biometanem nahradit 15 až 20 procent spotřeby dováženého fosilního plynu. To znamená, že kolem roku 2030 budeme muset z domácích zdrojů produkovat 500 až 700 milionů kubíků biometanu ročně.
„Řekl bych, že jsme pořád na startu. Nevíme ani, jaký je náš cíl, ani jak cíle dosáhnout. Skutečná výroba byla loni 1,2 milionu metrů krychlových biometanu v České republice. Předpoklad podle nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů do roku 2030 očekával výrobu zhruba 32 milionů kubíků. To znamená, že cíl neplníme ani na čtyři procenta,“ říká Martin Schwarz, vedoucí sekce biometan v CZ Biom.
„Musíme se probudit co nejdřív. Vybudovat potřebnou kapacitu bude trvat zhruba dva až tři roky v ideálním nejkratším čase. A toho času nám moc nezbývá,“ dodává Schwarz. Aby se cíl podařilo naplnit, bude nutné podle Schwarze i Voltra výrazně zlepšit podmínky pro investory a upravit legislativu.
„Cíle jsou velmi ambiciózní, ale pojďme se na to dívat jako na výzvu a dělat maximálně pro to, abychom se k cílů alespoň přiblížili. Znamená to, že trh se formuje a musí to být podpořené legislativně. Z hlediska provozu je pro nás zcela klíčové vždy najít vhodnou lokalitu z hlediska dostupnosti odpadů a připojitelnosti k distribuční plynárenské soustavě,“ upozorňuje Voltr.
Firma se často setkává s tím, že najde vhodnou lokalitu z hlediska dostupnosti odpadů, ze kterých bude možné bioplyn, potažmo biometan produkovat, ale problém bývá právě v připojitelnosti k distribuční plynovodné síti.
„Doposud byl rozvoj biometanu brzděn i absencí provozních podpor, na které řada investorů čeká a staví na nich svůj ekonomický model. V EFG jsme na toto nečekali a vyvážíme biometan do zahraničí,“ říká Voltr.
Jaké další kroky jsou potřeba udělat, aby Česko zvýšilo svou produkci biometanu? Jsou dostupné technologie? A je biometan v distribuční síti plně zaměnitelný za zemní plyn? Dozvíte se v podcastu Pod proudem.
Epizodu podcastu Pod proudem si můžete poslechnout také na Spotify / Apple / Google
