“Je to v podstatě 182 miliard korun, které my musíme předložit, jakým způsobem tyto peníze utratíme. Mělo by to být hlavně o digitalizaci ve vzdělávání, péči o děti, zdravotnictví, samozřejmě energetická účinnost a další věci. Je tam samozřejmě ještě další, Just Transition Fund, to je fond transformace z uhlíkové ekonomiky na bezemisní,” uvedl na tiskové konferenci Andrej Babiš.
Energetická efektivita by se podle oborových asociací měla stát základním kamenem modernizace české ekonomiky. Vláda by neměla zapomínat ani na rozvoj obnovitelných zdrojů, které jsou také potřebným impulsem k naplňování evropských cílů v dekarbonizaci.
“Jde o investice s multiplikačními efekty, které stimulují soukromé investice do stavebnictví a českých technologických firem. Podpora investovaná na zvyšování energetické účinnosti nejen budov, ale také průmyslu se do státní kasy vrátí v podobě sociálního a zdravotního pojištění, daní zaměstnanců a firem,” říká k možnostem využití evropských prostředků Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
“Výměna osvětlení, zateplení budovy, optimalizace zdroje energie nebo výrobní technologie patří mezi cesty, které mohou zvýšit konkurenceschopnost českých podniků a snížit částky na fakturách za teplo nebo elektřinu. Využití příležitostí modernizace fabrik zlepší také pracovní prostředí zaměstnancům a dostane Česko do klubu odpovědných států, které myslí na budoucnost a zaměřují se na ekologii a inovace – přesně v duchu strategie Country for the Future,” dodává Martin Sedlák.
Masivní program energetické renovace vládních budov
Stát by měl jít v oblasti zvyšování energetické účinnosti příkladem. Vlastní a spravuje velké množství administrativních budov, které jsou často ve stavu, kdy potřebují zásadní změnu energetického řešení. Faktem je, že v současné chvíli stát energetickou obnovu svých budov v podstatě vůbec nerealizuje. Zásadní změna je proto na místě. Z těchto důvodů je potřeba připravit k investici do upgradu státních budov každoročně alespoň 5 % z nich. Díky tomu dostanou práci stavební a technologické firmy na 20 let. Většina budov ústředních institucí (ministerstva nebo státní úřady) nesplňuje požadavky na energetickou náročnost. Na základě výpočtu Deloitte stát utratí za energie zbytečně 500 mil. Kč za rok. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy, jde o ztrátu 12 mld. Kč ročně.
Jako vhodná metoda, která může dobře doplnit investiční podporu z evropských zdrojů, se jeví vypsání výběrových řízení na snížení energetických ztrát ve vládních budovách formou energetických projektů se zárukou (EPC). Souběžně je potřeba odstranit určité legislativní a administrativní překážky, které vypsání a realizaci těchto projektů v určitém ohledu brání.
“Stát už nemá čas ztrácet čas – zásadní změna v pohledu státu na energetickou účinnost jeho vlastních budov je zcela na místě a nyní je proto ta nejvhodnější chvíle, kterou je potřeba využít. Je skvělé, že se vládě podařilo vyjednat více peněz a je proto neoddiskutovatelné, že s příchodem nových EU fondů se zde pro stát a veřejný sektor otevírá doslova masivní potenciál s obrovskými synergickými efekty. Stát a celá veřejná správa by měli tuto situaci využít k možnosti zásadně snížit své provozní výdaje, dát zároveň trhu a podnikatelskému sektoru impuls k investičním aktivitám, byli by schopni velice efektivně a účelně čerpat tyto nabízené EU dotace, ukázali by, že naplňují deklarované cíle v oblasti snižování uhlíkové stopy a v neposlední řadě by moderně obnovili a zhodnotili svůj vlastní majetek. Jako ideální řešení se mi pro to jeví EPC metoda – tedy provedení energeticky efektivního řešení formou garantované služby, pro které jsou vhodné v podstatě všechny veřejné budovy,” říká Martin Boruta, výkonný ředitel Národního centra energetických úspor.
Vhodnými budovami pro projekty energetických úspor jsou například radnice, školy, divadla, zimní stadiony či plavecké bazény nebo například nemocnice, které současná pandemie COVID po finanční stránce obzvláště zasáhla. Právě nemocnice mají rozsáhlé areály s řadou budov náročných na spotřebu, kde lze uspořit na energiích vysoké částky. Mezi úspěšné projekty EPC v nemocnicích patří vedle mnoha dalších:
- Nemocnice Jihlava (garance úspory 13 mil. Kč ročně, cena za Evropský projekt roku)
- Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa (garance úspory 13,5 mil. Kč ročně)
- Nemocnice Břeclav (garance úspory 12,8 mil. Kč ročně)
Energetické služby pro moderní ekonomiku
Podle dat Eurostat patří Česká republika mezi energeticky nejnáročnější země EU. Více energie na jednotku HDP spotřebovává pouze Bulharsko a Estonsko. I přes výrazný pokles v posledních letech byla v roce 2015 energetická intenzita ekonomiky ČR o více než polovinu vyšší než evropský průměr. Zvyšování energetické účinnosti budov a podniků je tak dobrou cestou k modernizaci české ekonomiky. Podniky mohou vyrábět více s menší spotřebou energie.
Řešením mohou být právě energetické služby se zárukou. Podobných projektů se za uplynulé dvě dekády realizovalo v Česku více než 250. Svým majitelům přináší úsporu energie za 4,1 mld. Kč. Velký efekt mají pro úspory energie v průmyslových podnicích. Například průmyslový podnik Gumotex v Břeclavi díky modernizaci vytápění, spotřeby technologické páry pro výrobní účely a spotřeby elektrické energie snížil své provozní náklady o téměř dvanáct milionů korun za rok.
“Zvyšování energetické efektivity budov formou garantovaných energetických služeb je moderní a léty osvědčená metoda investování, kterou v České republice využívá hlavně veřejná správa a veřejnoprávní instituce už od roku 1993. Ať už je vlastníkem budovy stát, státní příspěvková organizace, krajská či obecní instituce, a nebo i soukromý vlastník, využití energetických služeb dává všem jistotu dosažení plánovaného technického, ekonomického i environmentálního výsledku. Při navrhování způsobu a rozsahu revitalizace budov a jejich technologických systémů je důraz kladen na ekonomickou efektivnost investic. Doba návratnosti investic do technologických úsporných opatření je většinou do deseti let. Je tomu tak díky garantovaným úsporám provozních nákladů na energie vzniklým po provedené revitalizaci budovy. Garanci za dosažení úspor dává investorovi kvalifikovaný dodavatel revitalizace budovy, který s využitím svých znalostí a inovačního potenciálu navrhne a dodá to nejlepší řešení. Vynaložené prostředky se tak investorovi po čase s jistotou vrátí zpátky,” říká Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb.
Místní zdroje energie
Důležitým impulsem pro ekonomiku jsou i investice do rozvoje moderní energetiky. Pokud bychom během tohoto desetiletí zvýšili podíl obnovitelných zdrojů zejména investicemi do výroben elektrické energie – tedy solárních a větrných elektráren – přinese to růst HDP ve výši 7 % a vznik více než 30 tisíc pracovních míst.
Ekonomický potenciál obnovitelných zdrojů může vést k výstavbě více než 5 000 MW solárních elektráren na střechách budov (obytných i průmyslových) či na průmyslově znečištěných lokalitách (bývalé skládky, plochy po těžbě, další typy brownfieldů). Dvě třetiny ekonomických investic do fotovoltaiky zůstávají v ČR v podobě projekčních stavebních prací, výroby konstrukcí nebo vývoje akumulačních systémů. Lze uvažovat také o výstavbě více než 1000 MW větrných turbín. Výhodou větrné energetiky jsou domácí producenti tubusů a gondol pro větrné elektrárny, ale i převodovek a hřídelí. Ideálním opatřením na podporu nové výstavby nových obnovitelných zdrojů je vhodně nakombinovaný mix investičních podpor a technologicky neutrálních aukcí.
