Analýza organizace Ember zjistila, že bez nových větrných a solárních kapacit přidaných v posledních pěti letech by EU musela dovézt dalších 92 miliard kubických metrů fosilního plynu a 55 milionů tun uhlí, což by stálo 59 miliard eur.
„Energetické prostředí v České republice prochází významnou transformací,“ uvedla Tatiana Mindeková, politická poradkyně organizace Ember. „Silná závislost na uhlí však stále předznamenává dlouhou cestu k úplné dekarbonizaci energetického sektoru, která je před námi. Udržení současného tempa v zavádění solární energie, uvolnění nevyužitého potenciálu větrné energie a zefektivnění povolovacích procesů jsou zásadní pro zajištění konkurenceschopnosti Česka na rychle se vyvíjejícím evropském energetickém trhu.“
Přehled evropské elektroenergetiky, který dnes zveřejnil globální energetický think tank Ember, poskytuje první komplexní přehled o elektroenergetické soustavě EU v roce 2024. Dokument analyzuje celoroční údaje o výrobě a poptávce po elektřině pro rok 2024 ve všech zemích EU-27 s cílem pochopit pokrok regionu při přechodu od fosilních paliv k čisté elektřině.
Větrná a solární energie v EU pokračuje v raketovém vzestupu
Přechod Česka na čistou energetiku vykazuje slibné trendy, avšak k udržení kroku s EU je zapotřebí větších ambicí. V roce 2024 solární energie vyráběla 5,5 % elektřiny v Česku, což je nárůst ze 4 % v roce 2023, zatímco výroba elektřiny z uhlí klesla na historické minimum 37 %. Solární energie také poprvé vyrobila více elektřiny v Česku než plyn (5,1 %). Česko má vyšší podíl solární energie než Francie (4 %), ale zaostává za sousedním Polskem (9 %). S méně než 1% podílem na mixu zůstává vítr v roce 2024 v Česku nevyužitým zdrojem výroby elektřiny.
“Více bezemisní energie z obnovitelných zdrojů přinese Česku nezávislost na dovozu fosilních paliv, levnou energii pro dekarbonizaci ekonomiky i výhodná řešení pro energetickou soběstačnost domácností. Jsme však stále na počátku celkové proměny energetiky. Výstavbu velkých solárních elektráren lze více podpořit pomocí rozdílových smluv soutěžených v aukcích tak, aby měl stát jasnou kontrolu nad ročními přírůstky a současně spotřebitelé mohli těžit ze zvyšujícího se objemu levné zelené elektřiny. Je také třeba přijmout opatřeních, která zkrátí lhůty pro povolování nových solárních a větrných elektráren. Pro efektivní využití zelené energie je pak třeba rozběh akumulace energie nebo propojení elektroenergetiky a teplárenství. Bez takových kroků reálně hrozí, že Česko bude mít dražší energii než jeho sousedé,” uvádí k výsledkům Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Energetický sektor EU prochází hlubokou transformací, kterou odstartovala evropská Zelená dohoda. Výroba elektřiny ze slunečního záření (11 %) v roce 2024 poprvé předstihla výrobu z uhlí (10 %) a větrná energie (17 %) již druhým rokem po sobě vyrábí více elektřiny než plyn (16 %). Silný růst solární energie spolu s oživením vodní energie posunul podíl obnovitelných zdrojů na téměř polovinu výroby veškeré elektřiny v EU (47 %). V roce 2024 se ze všech typů fosilních paliv vyrobilo 29 % elektřiny v EU. V roce 2019, před přijetím Zelené dohody pro Evropu dodávala fosilní paliva 39 % elektřiny v EU, zatímco obnovitelné zdroje 34 %.
Pozitivní důsledky energetické transformace v EU jsou všeobecně známé. Solární energie roste ve všech zemích EU a více než polovina z nich nyní nemá ve svém energetickém mixu buď žádnou uhelnou energii, nebo je její podíl nižší než 5 %. Uhlí kleslo z pozice třetího největšího zdroje energie v EU v roce 2019 na šesté místo v roce 2024, čímž se konec tohoto nejšpinavějšího fosilního paliva přiblížil na dohled. Výroba elektřiny z plynu v EU rovněž klesá již pátým rokem v řadě (-6 %), a to i přes velmi malé oživení poptávky po elektřině (+1 %).
EU těží ze snížení závislosti na fosilních palivech
Díky prudkému nárůstu výroby energie z větrných a solárních elektráren se od energetické krize snížila závislost EU na dovozu fosilních paliv a její vystavení kolísavým cenám. Analýza organizace Ember zjistila, že bez nových větrných a solárních kapacit přidaných v posledních pěti letech by EU musela dovézt dalších 92 miliard kubických metrů fosilního plynu a 55 milionů tun uhlí, což by stálo 59 miliard eur.
„Fosilním palivům klesá vliv na energetiku v EU,“ řekl Dr. Chris Rosslowe, senior analytik a hlavní autor zprávy. „Na začátku evropské zelené dohody v prosinci 2019 si málokdo myslel, že by energetická transformace v EU mohla být tam, kde je dnes; větrná a solární energie vytlačují uhlí na okraj a vytlačují plyn do strukturálního úpadku. Přestože se přechod na elektřinu v EU za posledních pět let posunul rychleji, než kdokoli očekával, další pokrok nelze považovat za samozřejmost. Realizace musí být urychlena zejména v odvětví větrné energie, které se potýká s jedinečnými problémy a prohlubujícími se problémy s dodávkami. V období do roku 2030 se musí roční přírůstky větrné energie více než zdvojnásobit ve srovnání s rokem 2024. Úspěchy posledních pěti let by však měly vzbudit důvěru, že s pokračujícím úsilím a odhodláním lze výzvy překonat a dosáhnout bezpečnější energetické budoucnosti.“
Dr. Beatrice Petrovichová, senior analytička společnosti Ember, k tématu uvedla: „EU se blíží k budoucnosti čisté energie využívající domácí větrnou a solární energii. Tento nový energetický systém sníží zranitelnost evropského bloku vůči cenovým šokům v oblasti fosilních paliv, vyřeší klimatickou krizi a zajistí cenově dostupnou energii pro domácnosti a podniky. Včasná politická opatření, která podpoří růst větrné a solární energie, urychlí zavádění čisté flexibility a podpoří elektrifikaci, pomohou zajistit budoucí konkurenceschopnost EU.“
Fotografie: Pixabay, Ember
