Česká republika aktuálně upravuje svůj Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NKEP), který má definovat cestu Česka k dekarbonizované a moderní energetice. Ministerstvo průmyslu a obchodu odeslalo do Evropské komise návrh NKEP, který však zdaleka nevyužívá dostupný potenciál obnovitelných zdrojů energie, tolik potřebný pro nastartovaní ekonomicky výhodné dekarbonizace, udržení konkurenceschopnosti českého hospodářství a posílení energetické soběstačnosti firem, obcí i domácností.
Aliance pro bezemisní budoucnost, Hnutí DUHA, Svaz moderní energetiky, Solární asociace a Centrum pro dopravu a moderní energetiku proto vyzývají ministra Jozefa Síkelu, aby jím vedené Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo doporučení Evropské komise na zvýšení českého cíle pro podíl OZE na konečné spotřebě energie z 30 % na 33 % v roce 2030.
Dále organizace vyzvaly ministra Síkelu, aby jeho resort společně s Ministerstvem životního prostředí vedeným ministrem Petrem Hladíkem připravil potřebné kroky k dosažení vyššího podílu obnovitelných zdrojů. Mezi takové kroky by patřilo například odstranění bariér, které brání efektivní a rychlé výstavbě obnovitelných zdrojů energie.
„Česko má velký nevyužitý potenciál v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Doporučení Evropské komise zvýšit cíl zelené energie o tři procentní body považujeme za relevantní. Více bezemisní energie z obnovitelných zdrojů přinese Česku nezávislost na dovozu fosilních paliv, levnou energii pro dekarbonizaci ekonomiky i výhodná řešení pro energetickou soběstačnost domácností. Věříme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem životního prostředí vnímá závažnost situace a plně zohlední připomínky Evropské komise k návrh NKEP. Nejde jen o plnění evropských závazků v oblasti snižování emisí, ale především o benefity pro českou společnost,“ shodli se všichni signatáři otevřeného dopisu.
Konkrétní body, které byly v otevřeném dopise akcentovány:
- posílení energetické bezpečnosti – obnovitelné zdroje jsou na území ČR a posilují tak bezpečnost dodávky oproti dodávkám zemního plynu a ropy; zároveň jsou široce distribuované po celém území, což omezuje jejich vojenskou zranitelnost, jakou můžeme vidět na Ukrajině;
- posílení soběstačnosti a odolnosti firem, obcí a domácností – rychlejší rozvoj OZE dává větší příležitosti pro výrobu elektřiny pro vlastní potřebu ve firmách, obecních budovách či jednotlivých domácnostech;
- využití našich možností pro rozvoj OZE – cíle pro instalovaný výkon obnovitelných zdrojů zdaleka nedosahují reálného potencálu větrných a solárních elektráren; dle dostupných studií je potenciál pro výrobu elektřiny ze slunce a větru vyšší než zadání scénáře WAM3 (výkon lze navýšit na cílových FVE 15,3 GW a VTE 2 GW do roku 2030 při využití dostupných finančních prostředků); je třeba přehodnotit cíle a stropy pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, aby se lépe využil dostupný potenciál těchto zdrojů; distribuční společnosti dosud kladně vyřídily povolení k připojení pro více než 20 GW obnovitelných zdrojů, což dokládá mnohem větší možnosti, než jaké byly uplatněny v dosavadní verzi NKEP;
- konkurenceschopná cena elektřiny – OZE v uvedeném rozsahu povedou ke snížení velkoobchodní ceny elektřiny; Česká republika se může vyhnout situaci, kdy tuzemské ceny elektřiny mohou být bez aktivních opatření o 25-35 EUR/MWh vyšší než např. v sousedním Německu;
- zachování atraktivity České republiky na jednotném evropském/globálním trhu – s nástupem taxonomie a ESG pravidel se dostupnost energie z obnovitelných zdrojů stává nutnou podmínkou pro zachování českých firem v rámci dodavatelských řetězců, usilujeme o zachování konkurenceschopnosti českého průmyslu a zamezení odchodu firem do sousedních zemí, které jim nabízí dostatek zelené a levné energie ze solárních a větrných parků;
- ochota bankovních a pojišťovacích institucí poskytovat své produkty tuzemským firmám;
- přínosy evropských prostředků pro české hospodářství – akcentujeme chybějící opatření na aktivaci soukromých zdrojů financování, tak jak s nimi počítá agenda udržitelných financí EU zejména směřování udržitelných investic, úvěrů a dluhopisů do financování dekarbonizačních opatření dle NKEP. Nárůst investic do obnovitelných zdrojů pro roky 2023 – 2030 odpovídá růstu HDP ČR o 4,7 %; Pro municipality či celé mikroregiony představuje rozvoj obnovitelných zdrojů na jejich území příležitost finanční participace na velkých solárních a větrných projektech s hlavním investorem, což může přinést ekonomické benefity obecním či městským rozpočtům, a tedy i konkrétním občanům daných lokalit.
Otevřený dopis naleznete zde.
Úvodní foto: Freepik
