Pokud novela následně projde Poslaneckou sněmovnou a Senátem, Česká republika se dočká dlouho očekávaného povolení souběžného využívání zemědělské půdy k zemědělskému obhospodařování a k výrobě elektřiny při dodržení zákonem stanovených podmínek. Dvojí využití půdy pro zemědělství a fotovoltaiku je využíváno v řadě zemí EU, v USA i v Číně.
„Díky agrivoltaice budou zemědělci moci z jedné zelené plochy sklidit plodiny i solární elektřinu. Fotovoltaika umístěná například na vinicích, mezi ovocnými stromy či na záhonech se zeleninou, navíc zlepšuje produkční vlastnosti půdy a snižuje vypařování vody v horkém létě. Zastínění solárními panely totiž plodiny chrání před spálením a před extrémními výkyvy počasí, které jsou s postupující klimatickou změnou stále častější,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Agrivoltaika vedle kombinace zemědělské a energetické produkce pomáhá i bojovat s klimatickými změnami díky nezanedbatelné výrobě čisté bezemisní energie. Pro ilustraci: využití pouhého 0,5 % zemědělské půdy v Česku k souběžné produkci solární energie a zemědělských plodin by podle odhadů Svazu moderní energetiky vedlo k výrobě 10 až 12 terawatthodin čisté energie ročně. Navíc agrivoltaika představuje pro zemědělce další potenciální zdroj příjmu a způsob, jak se farmáři mohou sami chránit před výkyvy cen energií na trhu.
„Pro tuzemskou energetiku je skvělá zpráva, že Agrovoltaika dostává v Česku zelenou. Jedná se o vhodnou symbiózu udržitelného zemědělství a bezemisní energetiky, což je výhodné pro všechny. Zemědělcům přináší ekonomické benefity v podobě dodatečných příjmů z výroby energie. Developerům a provozovatelům solárních elektráren pak umožňuje budovat solární parky na místech s vhodnými podmínkami, aniž by zabírali prostor pro pěstování zemědělských plodin či chov zvířat. Koncept agrivoltaiky má naopak pozitivní vliv na zemědělskou půdu díky tomu, že solární panely poskytují ochranu půdy a účinně snižují spotřebu vody na zavlažování,“ říká Zdeněk Sobotka, zakladatel a CEO společnosti Solek Holding.
„Ve společnosti Solar Design pokládáme povolení agrivoltaiky, za velmi dobrý krok. Na trhu můžeme vidět neustále výkyvy v cenách a dodávkách energií a je dobré, že po schválení této novely budou mít zemědělci možnost posílit svou energetickou soběstačnost a bezpečnost prostřednictvím agrivoltaických instalací. Vlastní vyrobená energie poslouží k optimalizovanému provozu farem, vinic, chmelnic nebo ovocných sadů, což snižuje energetickou závislost, související náklady a přispívá ke konkurenceschopnosti na trhu. V naší krajině je dostatek farmářské půdy s vhodným osvitem, tudíž agrovoltaika může mít rozsáhlé využití,“ potvrzuje Tomáš Minařík, CEO a obchodní ředitel společnosti Solar Design.
Celoevropský potenciál pro výrobu elektřiny v zemědělství je navíc obrovský. Podle propočtů vědců z univerzity v dánském Aarhusu by evropské agrivoltaické instalace mohly mít výkon až 51 terawatthodin a vyrobit 71 500 terawatthodin energie ročně.
„Stínicí efekt panelů vytváří vhodnější mikroklima pro odpočinek zvířat, růst plodin, a dokonce umožňuje i pěstování nových plodin. Zemědělské porosty zároveň vytváří pro solární panely chladnější prostředí, čímž zvyšují jejich výkonnost. Naše společnost Solek má s agrovoltaikou zkušenosti ze zahraničí, nyní například připravujeme na Kypru nový projekt na zemědělské půdě, kde se pěstují rohovníky a olivovníky. Ve Francii byla příprava našich projektů agrovoltaiky urychlena právě díky novému zákonu. Mám radost, že budoucnost v této průkopnické praxi vidí i Česká republika, která schválila podobné změny legislativy. Potenciál pro fotovoltaiku například na střechách průmyslových hal je velký, ale to samo o sobě nestačí. Abychom měli v budoucnu dost elektřiny, musíme stavět fotovoltaické elektrárny i v krajině a agrovoltaika je pro to skvělé řešení,“ dodává Zdeněk Sobotka.
Agrivoltaické instalace navíc pomáhají chránit zemědělskou půdu například před městskou zástavbou nebo zachovat biodiverzitu. A ze zahraničí už přichází řada pozitivních ohlasů i na zvyšování zemědělské produkce díky zastiňovací funkci solárních panelů. Například nizozemští farmáři zaznamenali u malinovníků zastíněných solárními panely o 6 % vyšší výnosy, než jaké naměřili u rostlin zastíněných klasickou fólií.
Úvodní foto: Martin Abel
