Nařízení o bateriích má rovněž za cíl vytvořit oběhové hospodářství pro toto odvětví tím, že se zaměří na všechny fáze životního cyklu baterií od návrhu až po zpracování odpadu. Tato iniciativa má velký význam zejména s ohledem na masivní rozvoj elektrické mobility. Podle Rady EU lze očekávat, že celounijní poptávka po bateriích vzroste do roku 2030 více než desetinásobně.
„Zapojení principů cirkulární ekonomiky do bateriového průmyslu je naprosto klíčové pro zvládnutí zelené transformace a zajištění surovinové bezpečnosti Evropy. Podle odhadů Evropské unie se poptávka po lithiu zvýší desetkrát do roku 2030 a dokonce jednadvacetkrát do roku 2050. Poptávka po kovech vzácných zemin se do roku 2030 zvýší pětkrát až šestkrát, do roku 2050 pak šest až sedmkrát. Být v takové situaci závislí v dodávkách z jedné či několika málo zemí světa je extrémně rizikové, jak ostatně ukázala i válka na Ukrajině. Právě recyklace baterií přímo v Evropě pomůže snížit závislost na dovozu kritických materiálů,“ komentuje nová pravidla Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Nové nařízení nahradí současnou směrnici o bateriích z roku 2006 a doplní stávající právní předpisy, zejména pokud jde o nakládání s odpady. Mezi její základní prvky patří například:
- Výrobci by měli sbírat vysloužilé přenosné baterie: 63 % do konce roku 2027 a 73 % do konce roku 2030. U dále nepoužitelných baterií pro lehké dopravní prostředky pak jde o 51 % do konce roku 2028 a 61 % do konce roku 2031.
- Nařízení stanoví, že do roku 2027 by přenosné baterie zabudované do spotřebičů měly být vyjímatelné a vyměnitelné koncovým uživatelem. Baterie lehkých dopravních prostředků bude muset vyměnit nezávislý odborník.
- Nařízení stanoví cíl pro využití lithia z vysloužilých baterií ve výši 50 % do konce roku 2027 a 80 % do konce roku 2031. Tyto cíle lze nicméně dodatečně změnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle vývoje trhu a technologií i dostupnosti lithia.
- Povinné minimální úrovně recyklovaného obsahu se týkají i průmyslových baterií nebo baterií z elektromobilů. Ty jsou zpočátku stanoveny na 16 % pro kobalt, 85 % pro olovo, 6 % pro lithium a 6 % pro nikl.
„Evropa schválením této klíčové legislativy potvrdila, že si uvědomuje problémy spojené s životním cyklem baterií, tedy od získávání drahých kovů až po recyklaci. A jelikož rozvoj OZE a celková dekarbonizace energetiky, průmyslu i dopravy nejsou bez baterií možné, bylo přijetí tohoto aktu nezbytností. Nařízení tak reaguje na obrovskou poptávku po bateriích i na oprávněné obavy týkající se jejich udržitelnosti a závislosti na třetích zemích. Schválené požadavky jednoznačně podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu, včetně probíhající energetické transformace Evropy. Věřím, že evropské opatření, které minimalizuje i dopad na životní prostředí, bude inspirací pro globální trh,“ říká k nařízení Rady EU výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a člen představenstva Svazu moderní energetiky Jan Fousek.
[1] Znění návrhu: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-2-2023-INIT/en/pdf
Ilustrační foto: Pixabay
