Nařízení mimo jiné stanoví, že povolování nových solárních zdrojů umístěných na budovách, stávajících nebo umělých stavbách s výjimkou umělých vodních ploch nepřekročí tři měsíce. Jedinou podmínkou je, že stavby, na kterých budou solární energetická zařízení umístěna, neslouží primárně k výrobě energie. Navíc tyto instalace budou osvobozeny od požadavku na posouzení vlivu na životní prostředí. Nadto u instalací do 50 kW bude lhůta zkrácena na jeden měsíc a pokud úřady nestihnou rozhodnutí v této lhůtě vydat, povolení se bude považovat za udělené.
Zároveň ale nařízení dává státům možnost hranici snížit na 10,8 kW v případě, že by nařízení vedlo k příliš velké administrativní zátěži nebo omezovalo provoz přenosové soustavy.
„Jde o revoluční nařízení, která podstatně urychlí rozvoj domácích obnovitelných zdrojů energie. Povolovací procesy u nových fotovoltaických parků v Česku se mohou táhnout i jednotky let, ještě delší dobu si vyžádá příprava větrných elektráren. Zkrácení lhůty na maximálně tři měsíce nepochybně urychlí současnou českou solární vlnu, umožní většímu množství domácností v příštím roce získat přístup k levnější energii,“ komentuje schválený návrh programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Na rychlejší povolovací řízení se v rámci nouzové evropské legislativy mohou těšit i provozovatelé stávajících zdrojů, kteří plánují jejich rozšíření nebo modernizaci. V takovém případě povolovací řízení zabere maximálně šest měsíců. Pokud ale změna nezvýší kapacitu zařízení o více než 15 procent a pokud se nedotkne nutnosti posouzení vlivu na životní prostředí, bude v takovém případě lhůta trvat pouze měsíc.
„Nová pravidla povolování obnovitelných zdrojů a zejména solárních elektráren jasně ukazují, kde jsou priority evropských zemí. Novelu je nutné číst tak, že k zajištění energetické bezpečnosti je nutné navýšit výrobu energie z větrných a solárních elektráren jako domácího a levného zdroje,“ komentuje nařízení Pavel Doucha, partner právní kanceláře Doucha Šikola advokáti.
„Krizová situace si žádá výjimečná řešení a tím je, že po dobu příštích 18 měsíců nebudeme při povolování nových obnovitelných zdrojů klást takový důraz na zájmy ochrany přírody. Zároveň nařízení stanovuje závazné lhůty pro vydání povolení a připojení solárních elektráren na budovách. Nesmí překročit tři měsíce a u elektráren do 50 kW se dokonce může začít stavět, pokud žadatel nedostane odpověď úřadu do měsíce. Očekáváme, že se na základě nařízení zrychlí výstavba zdrojů,“ dodává Pavel Doucha.
Nařízení také zásadně urychluje zavádění tepelných čerpadel, která představují úspornou formu vytápění domácností a mohou snížit spotřebu energií i ve firmách a průmyslu. Povolovací řízení k připojení tepelných čerpadel nově nesmí přesáhnout tři měsíce. Připojení k přenosové nebo distribuční soustavě pak bude u čerpadel s výkonem 12 kW povoleno po oznámení příslušnému orgánu. Podobně jednoduché bude i povolení čerpadel s výkonem do 50 kW, pokud samospotřebitel zároveň provozuje obnovitelné zdroje energie o výkonu alespoň 60 procent výkonu tepelného čerpadla.
„Evropa musí kromě posílení kapacit obnovitelných zdrojů energie výrazně zapracovat i na energetických úsporách. Tepelná čerpadla představují efektivní zdroj tepla i chladu, o čemž svědčí i vzrůstající zájem o tuto technologii mezi českými domácnostmi. Odstranění zbytečných překážek v jejich instalaci je proto logickým krokem pro to, abychom byli připraveni na příští topné sezóny i na dekarbonizaci výroby tepla,“ komentuje Martin Sedlák.
Nedávno představená zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) kalkuluje, že právě rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie a tepelných čerpadel je příležitostí, která může již příští rok nahradit téměř 10 mld. m3 zemního plynu. IEA doporučuje Evropě například zdvojnásobení ročních přírůstků větrných a solárních elektráren v roce 2023 a k tomu potřebné kroky: zkrácení lhůt pro povolování, zvýšení jistoty investorů a podpora integrace obnovitelných zdrojů do elektrárenských sítí.
Foto: Pixabay
