Návrhy kladou důraz zejména na odvětví navázaná na stavebnictví a jeho subdodavatelské sektory a přinášejí nové zakázky, pracovní místa a další navazující investice. Opatření zároveň odrážejí současnou pozici Evropské komise a většiny evropských států, které považují zelené investice za „motor“ pro oživení zasažených sektorů evropského hospodářství. Jedna miliarda investovaná z veřejných prostředků do kvalitních budov nebo moderní energetiky vybudí celkovou investici 2 až 4 miliardy korun.
„Evropa chce být velmocí v technologiích založených na 3D: dekarbonizaci, digitalizaci a decentralizaci. Iniciativy směřující k zintenzivnění investic do těchto odvětví současnou koronavirovou krizí neutichly, ale naopak zesílily. Evropa pracuje na tom, aby získala v environmentálních technologiích komparativní výhodu, dobře si totiž uvědomuje konkurenci nejen ze Spojených států, ale zejména z Číny. Evropská komise už deklarovala, že těmto investicím zajistí maximální prioritu. Česko nesmí zůstat pozadu a musí tyto příležitosti využít,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Mezi navržená podpůrná opatření patří například:
- Ponechání dostatečného množství prostředků ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov a zajištění plynulého přechodu do programovacího období 2020–2027, tak aby stát umožnil kontinuitu čerpání prostředků;
- Podpora vysoce úsporných novostaveb s kvalitním vnitřním prostředím, například těch, které jsou adaptovány na změny klimatu;
- Příprava masivního programu energetické renovace vládních budov;
Přeřazení technologií, materiálů a prací pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie do 10% snížené sazby DPH;
- Příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí, odstranění překážek při výstavbě účinných kogeneračních jednotek.
Energeticky úsporné stavby
Navržená opatření mají bezprostřední pozitivní dopad na sektory zasažené současnou krizí, například stavebnictví, reality, projekční přípravu, elektrotechniku, instalaci vzduchotechniky, systémy řízení budov a řadu dalších subdodavatelských odvětví.
„Stavebnictví bude současnou krizí velmi zasaženo a je potřeba ho cílenými kroky podpořit. V prvé řadě je potřeba i pro období po roce 2020 zachovat programy podporující energeticky úsporné budovy ve všech segmentech: pro bydlení, ve veřejné sféře i podnikatelských aktivitách. Potenciál těchto programů je ale oproti současnosti dvoj až trojnásobný, k tomu postupnými kroky je potřeba jej využít. Dnes takové kroky představujeme, “ vysvětluje ředitel Šance pro budovy Petr Holub.
Dalším krokem je energetická renovace stávajících budov v majetku státu, který by měl následovat probíhající projekty v krajích, městech a obcích. Stát by měl ukázat své přesvědčení o správnosti snižování provozních nákladů zaváděním energeticky úsporných a efektivních řešení. spíše opak je pravdou. Podle podsedních dostupných dat nesplňuje 586 budov ze 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost.
„Na základě výpočtu Deloitte z roku 2018 tak stát utratí za energie v těchto budovách zbytečně 500 milionů korun ročně. Další státní budovy nejsou ve výpočtu centrálních institucí vůbec zahrnuty, protože údaje o nich chybí. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy a byly by v obdobném stavu jako ty státní, šlo by o zbytečnou ztrátu 12 miliard korun ročně. Závěry studie platí i dnes, efektivní modernizace veřejného majetku je klíčem k získání budoucích finančních prostředků a oživení ekonomické aktivity“ říká manažer strategických projektů v energetickém oddělení Deloitte ČR Miroslav Lopour.
„Pro restart ekonomiky se dnes doslova nabízí možnosti, které má český stát u vlastních budov. Vláda by měla jít příkladem a podpořit oblast stavebnictví masivním programem revitalizace vládních budov. Nicméně ozdravný proces, kterým by měla projít většina veřejných budov, stojí a padá na krajích, městech a obcích. A tam bude také možné vidět největší efekt dopadu na místní ekonomiku, menší a lokální stavební firmy, řemeslníky, OSVČ. Jen pokud se spojí aktivity státu, krajů a municipalit, bude možné naplnit evropské cíle v oblasti energetických úspor, se kterými má Česká republiky problémy. Vhodným postupem jsou výběrová řízení na projekty formou energetických úspor se zárukou (EPC). Zároveň je potřeba dále odstraňovat administrativní a byrokratické překážky, které vypisování těchto projektů brání, doplňuje ředitel Národního centra energetických úspor (NCEÚ) Martin Boruta.
Velký prostor je například ve státních nemocnicích, které jsou rozsáhlými a energeticky náročnými objekty, kde lze uspořit i polovinu nákladů na energie.
Obnovitelné a nízkoemisní zdroje
Stát by neměl zapomínat ani na obnovitelné nebo nízkoemisní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla. Mezi domácnostmi i podniky roste zájem o střešní fotovoltaické elektrárny, což potvrzují i statistiky Nové zelené úsporám (NZÚ) a podané žádosti v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), jejichž počet během současné pandemie dál rostl. Mnohem větší boom však probíhá například v sousedním Polsku, kde jsou nyní velkým trendem fotovoltaické instalace na střechách veřejných budov. Polsko rovněž loni vytvořilo program „Mój Prąd“ (Můj Proud), na jehož základě je možné uplatňovat na mikroinstalace (do 150 kW) sníženou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 8 %. Česko by se zde mohlo inspirovat a přeřadit menší zdroje do snížené sazby 10% DPH.
Zároveň je potřeba napravit chyby vládou nedávno schválené novely zákona o podporovaných zdrojích energie, která není technologicky neutrální. Je sice nutné přivítat, že Česko má konečně ucelený návrh aukčních systémů pro podporu obnovitelných zdrojů, tento návrh však zcela opomíjí přínosy fotovoltaiky pro výrobu ekologické elektřiny. Česko je v tuto chvíli jediným státem V4, který s aukcemi fotovoltaik nepočítá.
Ekonomové pak vidí v rozvoji obnovitelných zdrojů v rámci očekávané dekarbonizace přínosy v podobě nových pracovních míst. „Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, zejména z fotovoltaických a větrných elektráren, by mělo pozitivní dopad také na zaměstnanost. Mohlo by vzniknout až 33 tisíc pracovních míst a HDP by se mohlo zvýšit až o 7 %,“ vypočítává hlavní ekonom Deloitte ČR David Marek.
„Solární elektrárny lze realizovat na brownfieldech, například na ploše bývalých skládek nebo na místo chátrajících průmyslových areálů. Tím tyto jinak nevyužité pozemky naleznou své uplatnění a jejich hodnota se bude zvyšovat. Na domácím trhu existuje řada firem, které v současné době vytipovávají vhodná místa pro výstavbu právě na průmyslově znečištěných lokalitách,“ doplňuje Sedlák.
Protahování účinnosti novely stejného zákona zároveň zablokovalo rozvoj kogeneračních jednotek, které jsou v současnosti nejúčinnějším a nejekologičtějším způsobem výroby tepla. Až do roku 2022 tak hrozí nemožnost výstavby kogeneračních jednotek nad 1 MW objemu, když tato blokace trvá již od roku 2017. Výstavba kogenerací přitom podporuje nejen stavební a instalační firmy, ale přímo samotné výrobce, protože Česko patří ve výrobě kogeneračních jednotek mezi světovou špičku.
Tento pat lze přitom odblokovat jednoduchým opatřením. Evropská komise již dříve udělila výjimku pro výstavbu projektů kogenerací až do výše 75 MW. Tyto projekty však nebyly realizovány. Bylo by proto dobré využít této výjimky pro projekty jiné, a to prostřednictvím pouhého oznámení Evropské komisi.
Kroky k restartu investic v energetice
Kontakty:
Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, martin.sedlak@modernienergetika.cz, tel. 737 128 471
Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, petr.holub@sanceprobudovy.cz, tel. 604 177 711
Martin Boruta, ředitel Národního centra energetických úspor, martin.boruta@nceu.cz, tel. 608 727 172
Michal Malysa, Head of PR and Communications Deloitte ČR, mmalysa@deloittece.com, tel. 775 70 80 86
